Vánoční úklid

Máme zas čas úklidový, jak říkávala naše babička. Nakoupíme všechna možná udělátka, vychytávky či prostředečky, co uklízí skoro samy. Stačí maličkost, vložit je do ruček svých, začít šmejdit, rejdit "přenášet" a hlavně, pozor!!! Hledáme volné ruce!!!

Většinou silnějšího pohlaví. Leč oni mají radar a nějak se zrovna dnes zdrží v práci, sic pivečko náš čumáček zachytí, nebo zácpa na zcela prázdné silnici či volala maminka, která, jak na potvoru, sedí ve Vašem křesílku, popíjí kávičku a čeká na synáčka. Já používám fintu, nic nenahlásím dopředu, ale jak manžílek odejde do práce, vše připravím, narafičím a vyčkávám.

Ložnice
Postele převléknu sama, to zvládnu. Umýt okna v ložnici, žádný problém. Při prvním mrazu zamrznou tak, že je stejně neotevřu. Naše paní domácí nová nekoupí a já rozhodně taky ne. Kdyby sklo, prosím, ale celé okno?  Na sundání záclon mám fígl, stačí koště správně zacílit, vyrovnat a záclonka jde dolů i s garnýží, hlavně pozor na střed - vyrovnat těžiště, jinak letíte i s tyčí směr matička zem. Prach na skříni? Ale kde že, tam je prostor tak leda pro mravence. Lustr, to je záludnost. Napíšeme do seznamu manžílka! Luxování? Počkáme po navrácení záclony a očistě světla. No vida, je hotovo.

 Obývák
 Skleník, to bude makačka. jen těch střepů po babičce, něco na památku po mamince, taky památečky z dovolené, jasně, sklenky, co nikdo nepoužívá! O sbírce hérnečků za 20 let není třeba mluvit, jen se opovažte něco namítat. Vše ven a myjeme, leštíme celý den. Knihovna, to chce horolezce. Bohužel, není zasklená, leč dělaná odborníkem přímo na míru. Jak zjišťuji, stále stejnou - nezvětšuje se. Což je škoda. To bude zemětřesení, až jednou neunese vědomosti knižní. Na CD, DVD či co to vlastně je, nesahám, tož doména mužíčka. Běda, kdo by jen jeden kotouček přehodil, to by pak hodinu stál a poslouchal, kam co patří. Tož sedačka, tož výhoda. Mám ratan, polštáře podpéd...... í jsou do Máři, naší pračky, bulánky též. Tož co zbývá? Záclona, to umím, lustr, ohó, taťka na seznam. Obrazy ometem, máme udělátko. Tak co teď? Kultura, ano, mašinka televizní, skříňka hudební a jiné vychytávky, co vlastní 4 !!! ovladače. Jednou je určitě vyhodím. Neb není jeden film celý, aby taťka nepřepínal. Květena. Velké omyji, malé postříkám, vše zaliji. A jsme na konci, zbývá prach, tož nastartuji prachovku a ometáme. Co dodat, koberec, jak jsem řekla, až bude záclona zpět a lustříček - křišťál ( to byl tedy nápad ) vyleštěn. Co říkáte? Máme hotovo.

Dětský pokoj
Okna... čistá. Myji pořád. Hnízdo ptačí nad římsou. Což Vám určitě stačí. Záclona 0 nechce. Není moderní. Postel. Čistá, neb doma dcérenka není. Vyperu hned, jak odjede. Lustr, jo, jo, táty seznam. Knihovna, to je horší, zase na zakázku. Naštěstí zaplněna zcela, není vidět ani kousek police. Stačí ometat. Psací stůl? Ani se nedotkneme!!! To by byla mela. Kultura je zase tu. Ometeme, vymeteme, dečku dáme a je hotovo. Tož co zbývá? Koberec. Počkáme si na lustříček. Květena, té je mnoho jak v nějaké džungli, postříkáme, otřeme.

Kuchyň
Tož to výhoda, neb mrňavé cos. Linka stále se lesknoucí, sporák - běda za flíček, podlaha - jen se opovaž postříkat ji! Lednice, nikdo neví, jakou barvu mají police, září celou paletou. Každý malíř by zajásal, kdyby tolik barev měl. Lustr? Tož jasně, táty seznam. Ovšem záclonka, to je jiná. Mám takové malé, drobné cos jen do půlky okének. Peru jako divá, jen co se z okna dívám. Ach ták?  Myslíte, že jsem zapomněla? Kdepak, prostor nad  horní skříňkou. Nuž tam mám flašky - okurkačky, celá řada jich tam je. Těstovinky, jen se třeste,  jdete hezky pod víčka. Mám však obavy, aby výrobce nový druh nevymyslel, kam bych dala potom flašu svou?

Koupelna
Všechno bílé s hnědým doplňkem. Jiná barva není. Jen svíčka občas neladí, to ovšem nevadí. Světlo nelze připsat, neb bodovky všude mám. Vytřu, setřu a je hotovo.

Komora
Tož to je záhada, já mám 3 police, na které ukrývám sklenice, krabice, sáčky či lahve, někdy i plechovky najít se dají. Je tam takový provoz, že nelze najít zrníčko prachu. Jen světlo je horší. Postačí žárovka, neb nové nebylo ještě zbudováno. Čeká ji rekonstrukce, neb velocipédy není kam dát a prostor u stropu je nevyužit.  Dále ukrývá nářadí, jako dílna se osvědčila, ale i botník najdete zde. No vida, hotovo je.

Hala
Oho, setřeme, lustříky připíšeme. Almárku naleštím. Leč pozor, horolezce je třeba, zmíněná almárka má strop, což musí vyčistit zmíněný pracovník. A je hotovo.

Něco jsem přec zapomněla? Kdepak, nebojte. Vím, umýt dveře je třeba. Ty vezmu jak rozcvičku ranní. Úklid je hotov. Sedím si v ušáčku svým, čajíček popíjím. Jak tak dumám, vím, co si přát. Hádejte, přemýšlejte, co ke štěstí ještě stačí. No ano, křesílko houpací.