Bylo 24.12. 2008, blížila se slavnostní večeře a po ní očekávání ježíška s plným rancem dárečků. Nejvíce se těšil můj tehdy 2,5 roční synek Janni. Najedli jsme se, uklidili stůl a chystali se schovat do horního patra našeho domku, aby ježíšek mohl přijít a nadělit hezky v klidu všechny dárečky pod stromeček.
Můj synek se strašně těšil a stále se díval z okna, jestli už náhodou neletí se svým spřežením a s dárečky.
A pak se to stalo. Ještě dnes, když na to vzpomínáme, rádi se tomu zasmějeme. Protože jsme doma měli příliš horko od krbu, pootevřeli jsme na chvilku dveře až na zahrádku. A protože sousedovic pes Ben je s našim Jannískem velký kamarád, a taky kvůli všem vůním Vánoc neodolal a vtrhnul k nám domů. Měl na hlavě červené rohy a červený plášt ušitý z teplé fleesové deky, aby mu venku nebyla zima a prostě jen tak pro radost a pro Ježíška. Jakmile Ben vtrhnul k nám domů v červeném oblečku a nohy od sněhu, Janni začal křičet: "Jééééé, Ježíšek je tadýýýýýý!!!.....ale mami, on asi zapomněl ten ranec s dárečkama!!" Janni koukal překvapeně, Ben ještě víc a my jsme smály ještě dlouho potom.
To byl náš sousedovic Ježíšek. Doufám, že letos budeme mít zase nějakou vtipnou historku.
Autor: paulica