Vánoční cukroví - nejoblíbenější recepty Vánoční cukroví - nejoblíbenější recepty Vánočka - nejoblíbenější receptyVánočka - nejoblíbenější recepty Hrajte s námi SUDOKU online !Hrajte s námi SUDOKU online ! Květina Vánoc - Vánoční hvězdaKvětina Vánoc - Vánoční hvězda
Chytrá žena na Facebooku
Kategorie
Přihlášení
Jméno :

Heslo :


  trvale

Dnes je
Čtvrtek 05.12. 2024
Dnes má svátek Jitka
Vyhledávání
Doporučujeme
 
 
 

Naše speciály
ZAJÍMAVÉ TIPY

Vánoční svátky v nemocnici

18. 12. 2011 | Vaše příběhy
To se nám to zase jednou poštěstilo a před vánočními svátky nám táta upadl na náledí v práci a zlomil si na dvakrát nohu. Do toho se jeho mamince neudělalo dobře, měla krvácející průjem a šla do nemocnice taky. Jenže každý byl v jiné. Auto jsme neměly a jezdily vlakem každý den do jedné a pak do druhé. Jenže babička (táty maminka) neměla vědět o našem tátovi, že tam je, aby se o něj nebála. Tak jsme to ještě musely tajit. Babička měla dceru Aničku, která byla nesvéprávná a někdo se o ni musel starat. Samozřejmě to padlo na naši rodinu, aby toho nebylo málo.

Anička se u nás zabydlela velice rychle. Vánoce byly moc hektické. Neměly jsme ten den vůbec na nic čas. Než jsme ráno o Vánocích vyjely do nemocnice, tak  jsme řekly Aničce, aby připravila na večer večeři a uvařila vejce a udělala salát. Pak jsme odjely. Jezdily jsme denně  z jednoho města do druhého, cca  30 minut vlakem +  20 minut pěšky. Zrovna na Vánoce byl táta po operaci. Chtěly jsme ho vidět a vidět ty jeho železné nohy. Když nám volal, říkal, že už je po operaci a že je unavený. Než přijedeme, že si schrupne. Vyprávěl nám, jak mu dali uspávací injekci a když už usínal, slyšel doktora, jak říká: "Tak jaká je to nožička?? Pravá, no jo, pravá," jenže ona to byla levá a táta mu to chtěl říct a usnul.

První, co udělal po probuzení, bylo zkontrolovat obě nohy. Bohudík mu operovali tu správnou. Operace se podařila a kromě občasného cukání a bolesti to prý šlo vydržet. Když jsme tam zrovna přijely, doktor nám hlásil mezi dveřmi, že ho před hodinou převezli do jiné nemocnice. Hlavně, že chtěli telefonní kontakt, kdyby se něco dělo, že nám zavolají. Takže jsme jely zbytečně a zrovna tolik práce nás doma čekalo. No, co se dalo dělat? Otočily jsme se a jely do té druhé nemocnice. Ještě, že to byla nemocnice, kde ležela babička. Přišly jsme na pokoj k babičce, a ta nám mezi dveřmi začala nadávat, že na ni nemyslíme a nemáme ji rádi. Čeká u okna od rána a my si přijedem klidně až dopoledne.

No jak jsme si tohle mohly dovolit? Už jsem viděla na mamce, jak má tiky v koutku a jen ji chytla za ruku, aby nevybuchla. Nakonec jsme našeho tátu posadily do vozíku a odvezly k babičce na vedlejší pokoj, tak byla ráda, že na Vánoce bude mít aspoň syna u sebe. A my jsme jely domů. Když jsme přijely, tak nebylo nic připravené a Anička zabalená v dece si stěžovala, jaká jí je zima. To moje mamka už nevydržela a začala brečet. Tak jsem ji chytla a šly jsme do hospody si dát frťana.  Nakonec jsme nezůstaly jen u jednoho. Protože to byl adventní večer, tak v hospodě brzo zavírali. Ale my si za tu chvilku stihly pěknou opičku pořídit a myslím, že jsme si ji zasloužily, po tom každodenním běhání.

Přišly jsme domů a začaly připravovat večeři kolem 16. hodiny. Bylo nám jedno,  v kolik budem jíst. Celé vysmáté jsme si zbytek večera užily. Řízky jsme trochu připálily, salát ani nedělaly a daly jsme si řízky s chlebem. Byly to velmi zvláštní Vánoce a řekla bych, že byly jedinečné. Ale po druhé bych si to zažít opravdu nechtěla!

Nugyna - čtenářka
ChytráŽena.cz


Tento článek také můžete
* Přidat do oblíbených FACEBOOK Přidat na Facebook
GOOGLE Přidat na Google
TISK Vytisknout Linkuj
 
Čtěte také



Komentáře
Obrázek uživatelky
profil
Jako malé dítě jsem byla o štědrém večeru v nemocnici v roce 1955. Zažila jsem v nemocnici jeptišky. Byly moc hodné. Měla jsem tam i stromeček ale bylo to hodně smutné. Nikomu bych to nepřála.
Obrázek uživatelky
profil
já jsem byla o Vánocích v porodnici,když se nám narodila první dcera
Obrázek uživatelky
profil
Také "bežné" Vianoce si človek ani veľmi nepamätá, lebo sú všetky viac-menej rovnaké. Na tieto budeš spomínať celý život.
Obrázek uživatelky
profil
neštěstí nechodí po horách, ale po lidech. Hlavně, že jste si to večer užily a vlastně vše dobře dopadlo. SmajlíkSmajlík
Aktuální soutěže
Komerční prezentace
 
 
 
Náš tip


NAVŠTIVTE NÁS ...
PŘIDAT MEZI OBLÍBENÉ NÁPOVĚDA VŠEOBECNÉ PODMÍNKY Zásady ochrany osobních údajů KONTAKT © Všechna práva vyhrazena   DESIGNED by   RSS 

Publikování nebo šíření obsahu serveru bez písemného souhlasu autora JE ZAKÁZÁNO !
Smajlíci: Copyright © Aiwan. Kolobok smiles