Vánoce v jižních Čechách

Vánoce byly a jsou pro mne nejkrásnější svátky. Ráda dostávám dárečky, ale ještě raději obdarovávám své blízké a přátele. Na každé Vánoce mám nějakou vzpomínku, ať veselou či smutnější. Když jsem byla malá, rodiče se vždy snažili dát nám to, co jsme si přáli - nebo alespoň se k tomu přiblížit. Ano, občas se stalo, že mne něco zklamalo, ale snažila jsem se to skrýt, abych někomu neublížila.

Je to asi pět let zpátky, kdy jsme trávili s mým tehdy přítelem – dnes manželem - Vánoce u mých rodičů v jižních Čechách. Všude metr sněhu, mráz, teploty hluboko pod bodem mrazu, venku na zahrádce  svítil srneček. Prostě jako v pohádce. Doma teplo, napečeno, navařeno, poklizeno, vůně Vánoc. A celá rodinka pohromadě. To jsou ty pravé Vánoce. Maminka byla šťastná, že nás má všechny pohromadě a bylo to fajn. Pro všechny jsme měli schované krásné dárečky a všichni z nich měli radost. Protože už jsme i my dospělí, tak vždy každý donese večer jakoby tajně dárečky pod stromeček do obýváku a zas odejde. Po večeři se taťka koukne, zda už nás Ježíšek navštívil. Pak jeden - většinou nejmladší - bráška nebo taťka berou dárečky a rozdávají je. Poté se dárečky rozbalují.

Já jsem ani nějak zvlášť nemyslela na to, co bych chtěla dostat, spíše jakou radost mají ostatní. “A co jsi ty dostala od Pavlíka?“ ptala se má maminka. „No, tohoto plyšáčka, knihu... ááááááá! Jééé,“ v tu chvíli mně něco blesklo hlavou. A co byl ten malý dáreček, který Pavlík potutelně schovával pod stromeček? Něco velikosti cédéčka. Ten byl určitě pro mne. Běžela jsem ke stromku a hledala, ostatní nechápali, co se děje, jen Pavlík se bavil. Dareba. „Helča“, zuřivě jsem trhala balicí papír – cédéčko a v něm – návod na … notebook - cože? Četla jsem to stále dokola, až mi to došlo - na konci stálo, doma v Praze na Tebe Notebook - pojmenovala jsem ho Bobík, čeká. To není možné! Plakala jsem a běžela Pavlíka zlíbat. Ten večer byl můj, největší radost z dárků jsem měla já a krásnější dárek jsem zatím nedostala. Ale kdo ví, možná letos. Ale tenkrát mi došlo, že tenhle chlap (ne proto, že mi koupil drahý dárek) je ten pravý, protože ví má tajná přání.