Stali se z nás během chvilky kamarádi, zvlášť když jsem si s ním hrála a tropila i drobné rošťárny. Hned první večer mi chtěl obsadit moji postel, ale po chvilce putoval pěkně do svého hotýlku. Další dny probíhaly klidně a užívala jsem si se Zikáčkem spoustu zábavy. Nejvíce jej bavilo lítat za malým míčkem nebo plyšovou myškou. Vánoce rychle uběhly a ani jsem se nenadála a byl Silvestr. Přes den jsem nachystala samé dobroty - chlebíčky s lososem, kaviárem, ovocný salát atd. a těšila se na přátele, kteří měli dorazit k večeru.

Na chvíli jsme se všichni zapovídali a oba kocourci se nám na chvíli někam vzdálili. Kam, to jsem zjistila za chvíli, Zikáček totiž pozval svého nového kamaráda ne na granulky, ale na lososové chlebíčky a udělali si tak alespoň na chvíli, než byli lapeni, Silvestra po svém. O půlnoci začal oblohu prosvětlovat ohňostroj a bylo slyšet i rachejtle.
Oba kocourci přes okno zírali na nebe, na pro ně jistě záhadná světýlka, ale jakmile začaly z dálky bouchat rachejtle, okamžitě utekli směr Zikáčkův hotýlek. Tam ovšem vydrželi jen chvíli, jakmile jsme všichni vyšli na terasu, prosvištěli kolem nás a hup do skoro padesáticentimetrového sněhu.

S přáteli jsem si ještě přibližně hodinku povídala a slavila a pak jsme se rozloučili. Po návratu kamarádky z lyžování mi bylo po Zikáčkovi smutno a tak dnes mám doma jednoho ze Zikáčkových potomků, roztomilého a hravého kocourka Milíka. Přeji Vám všem krásné Vánoce.
jitka7777 - čtenářka
ChytráŽena.cz