Vánoce pro novou babičku

Už od malička u nás v rodině jsou Vánoce významným dnem v roce. Nedovedu si bez nich představit rok. Ne kvůli dárkům, ale že se sejdeme celá rodina. Hlavně v posledních letech jsou pro mě důležité. Celý rok je hektický a v tomto dni si vždy uděláme na sebe čas, sedneme si k večeři a povídáme si, co nového se stalo v tomto roce, a co bychom rádi změnili v tom dalším.

Moje maminka každé Vánoce už od mých 25 let vždy cinkala na skleničku, že si přeje vnoučátko. Taky jsem moc chtěla miminko, ale vždy nám něco překáželo. Nebyla práce, nebyl byt. Chtěla jsem si mateřství užívat plnými doušky. A taky jsem chtěla, aby miminko bylo přivítáno a vše bylo připravené, abych se nemusela stresovat, kde budeme bydlet, a zda mu budeme mít co obléct. V jeden rok se vše podařilo. Byla práce, dostali jsme byt, na který jsme čekali 7 let. A už jsme měli i našetřené korunky.

Stěhovali jsme se v září 2008. Ihned jsme začali pracovat na miminku, ale nikomu jsme nic neřekli. Zrovna ten rok moje maminka na skleničku necinkala, řekla jen: "To už ani nemá cenu cinkat, jsem už trapná." Jenže netušila (ani my ne), že jsme miminko o svátcích započali. Byl to jeden z nejkrásnějších dní v mém životě, když mi doktor řekl: "Gratuluji, maminko."

Bylo to těžké tajit, ale počkali jsme do února, kdy moje maminka měla narozeniny a dali jí každý z nás dárek. Jako poslední dárek dostala ultrazvuk v rámečku se slovy: "VŠECHNO NEJLEPŠÍ, HLAVNĚ ZDRAVÍČKO..., NAŠE BABIČKO".

Ano, ano...rozplakali jsme ji a dali jí i nám ten nejkrásnější dárek, který jsme dát mohli. Nový život. Našemu chlapečkovi je už rok a dělá celé rodině radost. Nedovedu si už představit život bez něj. Děti nám naplňují náš život štěstím i strachem o ně.