Před dvěma lety na Vánoce mně onemocněla maminka, kterou jsme museli odvézt do nemocnice s těžkým zápalem plic. Krátce na to zemřela, neboť měla slabé srdíčko a to nevydrželo. Bylo to o to horší, že jsme pár dní po Vánocích měly s maminkou společně slavit obě kulaté výročí. Byly to pro nás ty nejhorší Vánoce.
To jsme ale ještě nevěděli, jak to bude všechno těžké i v dalších měsících a vlastně celém roce. Tatínek který na tom zdravotně nebyl taky dobře, přežil maminku jen o 4 měsíce. Byli na sebe hodně vázaní, vždyť společně prožili přes 55 let. Jen jsme se z té bolesti trochu vzpamatovali, přišla - bohužel opět na Vánoce - další velká rána. Manželův tatínek, který bydlel u nás doma, postihla srdeční slabost, a i když sanitka přijela hodně rychle, umřel mi doma v náručí.....
O letošních Vánocích už jen na rodiče vzpomínáme a zapalujeme svíčky. I když už tu nejsou, dál zůstávají v našich srdcích a navždy zůstanou. Ale Vánoce už nikdy nebudou jako dřív.
Teď už se budeme těšit, až budeme mít vnoučata a Vánoce pak budou zase veselejší.
Autor: olina1