Po obědě nechtěly spát a stále něco vymýšlely, jen aby mohly vylézt z postýlek. Ze spaní nic nebude. Vstávejte, jdeme svačit a pak půjdeme do lesa a tam se pořádně utaháme, řekla babička ( moje mamka).
Spiklenecky zamrkala a zmizela ven. Já, nic netušíc, jsem holky oblékla a nachystala svačinu. Posadila jsem je ke stolu do židliček a přemýšlela, kam ta naše babička zmizela. Holky začaly jíst a vtom se v okně do kuchyně objevilo něco černého, zaťukalo na okno a hned to zase zmizelo.
Děti se nevěřícně nejdříve podívaly k oknu a pak na mě. Co to bylo? Zeptala se Terezka a já pohotově odpověděla: ,,asi čert". Což mé dítě okomentovalo ,,asi jo". V okně se opět objevilo něco černého a zarachotilo. V tu chvíli se připojila druhá dcera a řekla ,, zase je tu a chce jít asi na návštěvu. Proč nezazvoní?,,
A já opět odpověděla, že jdu za ním a jdu se ho zeptat, co chce. A také jsem šla, ale říct naší babičce, že nápad to byl sice dobrý, ale ne pro naše děti. Obešla jsem barák a to, co jsem uviděla, mě pěkně vylekalo. Moje mamka ležela v trávě. Oblečená v kožichu.
Rozčepýřenou hlavu, držela se za kotník a hudrovala, kde jsem tak dlouho, že ona spadla ze staré stoličky a má asi kotník v čudu. Takže místo výletu do lesa jsme se všechny utahaly v nemocnici.
Po několikahodinovém čekání jsme se dozvěděly, že babička má opravdu kotník v čudu a místo dovolené bude na neschopence. A já celý večer místo spaní musela zodpovídat otázky, proč ten čert nedorazil na návštěvu a proč babičce nepomohl.
Jess - čtenářka
ChytráŽena.cz
ChytráŽena.cz