Lidé slavili už ve starověku návrat slunce, kdy se délka dne začne opět
prodlužovat. K Vánocům neodmyslitelně patří rozzářené oči dětí, koledy, vůně
cukroví a františku, dárečky, ozdobený stromeček...
Na Štědrý den se udržují také určité zvyky, lidé doufají ve splnění
nejrůznějších přání a vykládají si podle nich i budoucnost...
Krájení jablíčka
Každý hledá po rozkrojení jablka hvězdičku, ta znamená, že se zase za rok celá
rodina sejde. Pokud ale najdeme tvar kříže, značí to, že někdo z rodiny
těžce onemocní.
Házení střevíce
Házíme také střevícem - tedy tentokrát je to "dámská jízda", protože
házet mohou jen děvčata. Otočené zády ke dveřím hodíme botu, bačkoru nebo
střevíc. Pokud uvidíme, že špička boty míří ke dveřím, do roka a do dne se
odstěhujeme ke svému milému, pokud špička míří směrem od dveří, počkáme si na
příští rok...
Lití olova
Postup je jednoduchý, nad plamenem rozžhavíme kousek olova a ten potom vlijeme
do nádobky s vodou. Rozžhavené olovo vytvoří po zchladnutí tvar, podle kterého
můžeme hádat budoucnost...
Pouštění lodiček
Rozlouskneme opatrně vlašský ořech na dvě poloviny. Vezmeme malou svíčku a
posadíme ji do vydlabané skořápky. Ve velké míse naplněné vodou pak pouštíme
lodičku se zapálenou svíčkou. Každý člen rodiny si pouští tu svou... Komu se
lodička nepotopí nebo vydrží na hladině nejdéle ze všech, toho čeká šťastný a
dlouhý život. Pokud se lodička drží u kraje nádoby, její majitel zůstane
převážně ve své zemi, pokud se lodička vydá doprostřed, jistě bude trávit svou
budoucnost v cizině.
Za dob našich babiček se před Vánoci muselo pečlivě gruntovat a uklízet, celý
dům nebo byt musel vonět čistotou, mnohdy ještě na Štědrý den se domývala okna,
převlékaly postele a leštil nábytek...
Předvánoční úklid ale nemusí být už dnes tak hektický a složitý, není přece
důležité udržovat téměř sterilní prostředí, uklízíme průběžně po celý rok. A
dnes je na trhu tolik účinných přípravků, že si vybere skutečně každá
hospodyňka.
Staročeské Vánoce se podstatně lišily od těch dnešních. V peci nebo kamnech už
od časného rána hořel oheň, pekl se chléb a hospodyně jej ukládaly do ošatek. V
bohatších rodinách se připravovaly vánočky, kde nechyběly rozinky a mandle.
Štědrovečerní menu nabízelo čočku, hrách, kubu z krup a česneku, také polévky
nechyběly, zejména rybí, houbová a bramborová, sušené ovoce, ořechy a jablka ze
zahrádky...
K pití nabízely hospodyně čaj, pivo, bílou kávu, pálenku a víno. K Vánocům
samozřejmě patří také grog, punč nebo svařené víno. Pijeme je nejen proto, že
jsou Vánoce, ale hlavně proto, že nás spolehlivě zahřejí, když venku vládne
nepříznivé počasí, a jak říkáme, "čerti se venku žení", tyto nápoje
jsou tedy podávány teplé, ale pozor, jsou alkoholické.
A když už jsme u nápojů, víte, že každá země má své tradiční vánoční nápoje? V
Čechách je velmi oblíbené svařené víno, do kterého přidáváme podle chuti
skořici, cukr, hřebíček, někdo dokonce i pár kapek slivovice. A tradiční
vaječný koňak je také velmi žádaný a oblíbený.
Španělé pijí šampaňské, v Austrálii mají v oblibě ovocné šťávy, a také víno a
pivo. Flambovaný koňak najdeme na vánočním stole ve Velké Británii.
A také nesmíme zapomenout na medovinu - nápoj, který nás opravdu spolehlivě
zahřeje. Medovinu pili už lidé ve středověku
a znali ji už i staří Řekové, říkali jí medové víno. Výroba medoviny je ale
náročná, základ tvoří med, a teprve po přidání dalších ingrediencí (ořechů,
mandlí, chmelu, hřebíčku, skořice, bylinek, rybízu, mandlí... apod.) vznikají
nejrůznější druhy medoviny.
Štědrý den
Víte, že na Štědrý den byste neměli plést ani šít? Věřilo se, že by Vám to
přineslo smůlu a dílo by zničily myši. V tento den se ani nečistily chlévy,
protože jinak by dobytek kulhal...Rozhodně nepište ani zamilovaný dopis,
nepřinesl by Vám štěstí, ale rozchod. A smůlu přináší i o Štědrém dnu praní
prádla.
Ale sny, které se Vám budou zdát o Vánocích, mají kouzelnou moc! Předpovídají
totiž budoucnost. Tak si nezapomeňte k nočnímu stolečku připravit blok a tužku,
abyste si sen mohli při probuzení ihned zapsat...
Ke štědrovečerní večeři usedáme, když vyjde první hvězda.
Chystáme také na stůl o jeden talíř navíc - pro nečekaného náhodného hosta. A
pamatujte, že od jídla se nesmí vstávat, jinak by ten, kdo tak učiní, mohl
onemocnět... A pod talíř dáváme několik šupin, přinesou nám totiž peníze...
Až tedy přijde Štědrý den, nepanikařte, že Vás čeká ještě spousta práce,
příprava štědrovečerní hostiny, zdobení stromečku ...pamatujte, že není nutné
mít přeplněný vánoční stůl, nejdůležitější je sváteční pohoda a nálada, radost
z těšení se na sváteční chvíle s rodinou...
Lidem se také často zželí štědrovečerního kapříka a pod pocitem, že udělají
dobrý skutek, vydají se jej vhodit zpět do řeky.
Tento zvyk není dobrý, pro šupináče je to jen další trápení! Kapřík zažil na
své poslední cestě už několik teplotních šoků, nejprve, když byl vyloven,
následovala káď, zákazníkova taška a nakonec naše vana...touto cestou už je
natolik oslabený a vyčerpaný, že už potom nemá potřebné síly na přežití. Když
už jste si kapra koupili s tím, že si ho připravíte k večeři, udělejte to. A
pokud váháte a chcete ho nechat žít, raději ho živého ani nekupujte...
Letošní Vánoce budu trávit v práci, stejně tak, jako řada dalších lidí, kde to
vyžaduje jejich profese - lékaři, hasiči, policisté a další...Vánoce máme rádi,
těšíme se na ně, je to doba rozjímání a klidu.
Přeji Vám všem krásné prožití těch letošních, ať jsou to pro Vás opravdu svátky
klidu a míru a rodinné pohody!
Kacice - čtenářka
ChytráŽena.cz