Vánoční tradice a zvyky

Pomalu, ale jistě se k nám blíží předvánoční čas. Čas cukroví, dárečků a chvíle pohody strávené v kruhu nejbližších. Jak si opatřit třeba právě Štědrý den? Jaké tradice se u nás zachovaly do dnes a jak je můžeme oslavit?

Zlaté prasátko

Již někdy v září se začíná objevovat ta stará známá reklama na Kofolu. A když budeš celý den nepapat, tak uvidíš zlaté prasátko…. Jak to pokračuje dál, to už jistě všichni víme. Co to ale to zlaté prasátko je? Říká se, že když člověk celý Štědrý den nejí, zjeví se mu k večeru zlaté prasátko. Že by halucinace z hladu? Možná. Každopádně mnoho z nás zná zlaté prasátko jako odlesk zrcátka, který nám maminka vykouzlila na zeď. U nás jsme to vyřešili jednoduše – již v předstihu, a to na Mikuláše, jsem domů koupila zlatou svíčku ve tvaru maličkého třpytivého prasátka.

Na Štědrý den se tedy nemusíme trápit hlady a zlaté prasátko vidíme tak jako tak:) Jak je to ale doopravdy s touto tradicí? Prase bylo údajně symbolem slunce a o zimním slunovratu, na který připadají křesťanské Vánoce, se slunce opět ujímá vlády a noci se pomalu zkracují. Protože půst se dříve nebral na lehkou váhu, děti měly společně s prasátkem hlídat sluneční svit. V tom jim měly pomáhat nejrůznější pohádkové bytosti včetně „svatého šprecha“, který byl údajně schopný večer dětem provrtat bříško, aby se přesvědčil, jestli je opravdu prázdné.

Štědrovečerní večeře

Jakou polévku máte na stole, než jdete rozbalit dárečky? Slyšela jsem již mnoho verzí, od kroupové, rybí, čočkové, bramborové až po houbovou. Dnešní maminky vaří pouze to, co dětem opravdu chutná. Jak tomu ale bylo dřív? Jaká polévka je ta pravá štědrovečerní? Říká se, že právě rybí polévka byla tou nej. Hospodyně připravila večeři z krup, čočky a rybí polévku. Také se pekl vánoční kuba.

Rodinka večer slavnostně zasedla k večeři, kterou zahájila modlitbou, vzpomínkou na zemřelé a minulý rok. Hospodyně odebrala naběračku pro domácí zvířata, kosti se dávaly na talíř, který se potom vynesl pod nedalekou jablůňku. U nás se ještě zachoval zvyk vkládání rybích šupinek pod talířek, údajně nám mají šupinky přinést penízky v následujícím roce. Kdyby to tak ale bylo, byli by kapři zřejmě již dávno vyloveni. Také se u nás nezapomíná na zvyk, že nikdo nesmí od stolu odejít, jinak do roka zemře. Jako první vstává hospodyně – maminka.

Pouštění ořechových lodiček

Tento zvyk ocení spíše mladší děti. Je to tajemný, ale především krásný zvyk a také ukrácení chvíle při čekání na Ježíška. Do půlek vlašských ořechů nakapeme vosk a připevníme tak do nich malou svíčku. Každý z rodiny dostane jednu takovouto lodičku, kterou následně pouštíme v kbelíku nebo umyvadle. Pokud naše lodička zůstává u břehu, říká se, že nás v příštím roce nečeká žádná výraznější změna. Pokud lodička pluje bok po boku s jinou, čeká nás údajně tolerance, láska od toho druhého nebo někdo nový v životě. Pokud pluje lodička spolu s ostatními, symbolizuje to vzájemnou úctu a semknutost. Když se loďka potopí, nevěstí to nic dobrého.

Rozkrojené jablíčko a lití olova

Také na Vánoce krájíte krásné červené jablíčko a koukáte, jestli je uvnitř hvězdička? Údajně má symbolizovat štěstí a zdraví. Když si ale vybereme nějaké špatné jablko (samozřejmě dovnitř nikdy nevidíme), může se stát, že uvnitř nenajdeme hvězdičku, ale kříž nebo jiný obrazec. To potom nesymbolizuje nic dobrého, spíš naopak – čeká nás nemoc nebo dokonce smrt. Ale neztrácejme naději, zkusme třeba ještě lití olova – stačí olovo rozžhavit a roztavit a pak jej rychle nalít do studené vody. Olovo získá svůj kouzelný a originální tvar a my můžeme jen hádat, co to asi může být a co nás v následujícím roce čeká.

Simbelmine
ChytráŽena.cz

	Přidat do oblíbených		Přidat na
			Přidat na
	Vytisknout