Nejkrásnější Vánoce u nás

Jak probíhaly ty nejkrásnější Vánoce u nás minulý rok?

To měla být naše malá ještě v bříšku a my jsme se měli sejít u našich rodičů a prožít pohodový den, vše bylo ale jinak. Malá se asi tak těšila na Ježíška, že začala nenápadně šťouchat a kopat, až jsem si říkala:

„Hm, že by to bylo dnes? Ale to snad ne, máme čas ještě tři týdny.“
Mám vůbec plašit a říkat něco manželovi? Asi radši ne, ještě by z toho byl chudák vyplašený.
Za pár hodin: „Ty zlato, tady máš tašku a jedem.“
Manžel: „Jako kam, vždyť máme být u vašich až za 3 hodiny a zabalila jsi tam i ten dárek ode mě?“ „No - tak tam už asi dnes nedojedeme a Ježíšek bude muset přijít za námi do porodnice.“ Ani jsme nikomu nic nestačili zavolat, znáte to, kolotoč povinností v porodnici, vyplňovat papíry, doktoři naštvaní, že nemají ani o Vánocích klid atd.

Až potom telefonát od mamky, kde jsme, co nás zdrželo. „Rodíme!!!“ Mamka: „To je dobrý vtip, takhle si z nás utahovat, už ať jste tady, za chvíli je večeře!!!“  „Ale my opravdu rodíme!!!“ No chvilku jim to dalo, než zjistili, že je to pravda a nemohli se dočkat, až bude malá na světě a obě dvě budeme v pořádku.

Dokonce ani nemohli jíst, jak byli nervózní, takže si moc Štědrý den neužili. Po pár hodinách trápení malá konečně vykoukla na svět a my mohli tu novinu zavolat všem příbuzným, všichni měli radost, jaký je to krásný Ježíšek a nemohli se dočkat, až se na nás přijdou podívat, nejradši by letěli do porodnice hned, ale naštěstí už bylo pozdě a počkalo to na další den.

To, že budu trávit Vánoce v porodnici, by mě nikdy nenapadlo, ale byly to ty nejkrásnější svátky, co jsem kdy zažila. Manžel mi donesl i nazdobenou větvičku a pár dárečků, aby mi to nebylo líto, ale tomu našemu malému dárečku se žádný jiný nevyrovnal, i když občas dá zabrat a jsem zvědavá, co přinesou letošní Vánoce.