Hrajte s námi SUDOKU online !
Květina Vánoc - Vánoční hvězda
Školní rok a prázdniny ve školním roce 2024/2025
Vánočka - nejoblíbenější recepty
V současnosti je karamel téměř neodmyslitelnou součástí dezertů a nápojů. Od cukrovinek po ochucenou kávu – tato pochoutka se díky své sofistikovanosti a výrazné chuti rychle stala oblíbenou nejen mezi gurmány. Ale její původ, stejně jako název, je opředen mnoha tajemstvími. Od cukrové třtiny pěstované v Nové Guineji již před 10 000 lety, po fantastickou omáčku, která se hodí snad úplně na vše – jakou cestu karamel za staletí urazil?
Ať už ve formě bonbonů, jako náplň do čokoládových tyčinek či příchuť nápojů si karamel uchvátil chuťové buňky mnohých z nás. Historie tohoto lahodného dezertu však sahá hluboko do minulosti. Dnešní karamel – to je především jemná, krémově hnědá směs vyrobená z cukru, másla a smetany. Ale abychom se k této formě propracovali, byly zapotřebí roky cukrářských pokusů.
Sladká stopa v historii
To, že zná lidstvo karamel již několik století a možná i tisíciletí, je fakt. Ovšem o zemi jeho původu vedou dodnes gurmáni z celého světa spory. Jedna z mnoha teorií uvádí, že karamel vařili první američtí osadníci kolem roku 1650. Jiná teorie zase říká, že karamel vynalezli Arabové přibližně roku 1000. Tehdy se jednalo o tvrdou formu karamelu, tedy ztuhlý cukr, který byl předtím rozpuštěn ve vroucí vodě.
I samotný původ slova karamel není tak jednoduchý, jak by se mohlo na první pohled zdát. Jisté však je, že má kořeny u nás v Evropě. Anglické označení caramel původně pochází z francouzského caramel. Ovšem tato země bohatá na gastronomickou kulturu udajně převzala označení od svých sousedů Španělů, kteří již od 18. století používají ekvivalent caramelo. Dodnes se stále diskutuje o tom, zda má caramelo kořeny v pozdně latinském výrazu calamellus – označení pro cukrovou třtinu, nebo naopak v arabském kora-moħalláh, v překladu "koule z cukru".
Karamelky, tedy měkké karamelové bonbony, na kterých si dnes pochutnáváme, vznikly mnohem později - někdy kolem roku 1860, přidáním mléka a másla do roztaveného cukru.
Karamel s francouzským šarmem
Ve 20. století byl karamel již dlouho oblíbenou cukrovinkou, ovšem až v roce 1978 napadlo francouzského cukráře Henriho Le Rouxe v bretaňském Quiberonu vyvážit sladkost špetkou soli. Protože byla tato část Francie vyhlášená svým máslem s mořskou solí, právě jeho použitím při vaření klasického karamelu přišel Henri Le Roux na novou delikatesu. Čerstvé slané máslo dodalo karamelu výraznější chuť a zároveň zmírnilo sladkost samotného cukru. Specialitu nazval "caramel au beurre salé", tedy doslova karamel se slaným máslem, a nechal si pochoutku patentovat.
Kulinářský skvost, který vyšperkuje zimní dezerty
Slaný karamel je výborný sám o sobě a navíc i skvěle obohatí určité dezerty a vyzdvihne chuť vybraných ingrediencí, například jablek. Proto je podzim a zima perfektním obdobím na pečení jablečných koláčů vyšperkovaných slaným karamelem. Další delikatesy, které se přidáním slaného či klasického karamelu vyšplhají na nejvyšší příčky v oblíbenosti, jsou americké sušenky cookies nebo cupcakes. Skvělou kombinaci také tvoří cheesecake přelitý polevou ze slaného karamelu. Pokud se nám ovšem do složitého pečení moc nechce, dá se karamel využít jako poleva na zmrzlinu, palačinky, vafle, popcorn nebo jako sladidlo do jogurtu. V tom je tato krémová sladkost geniální, hodí se zkrátka ke všemu.
Domácí slaný karamel – dokonalý jedlý dárek pod stromeček
Přesto, že se dá slaný karamel v obchodech koupit, nic se nevyrovná tomu domácímu. K jeho vytvoření budeme potřebovat jen pět ingredienci – cukr krupici, vodu, máslo, smetanu ke šlehání a sůl. Celý proces tvorby karamelu potřebuje čas, aby se všechny suroviny propojily, není tedy radno ho uspěchat.
1. Do většího hrnce s dvojitým dnem nasypeme 400 g cukru krupice, zalijeme ho 100 ml vody a necháme ho zahřívat na středně rozehřáté plotně. Zpočátku nemícháme. Počkáme, až cukr zezlátne a rozpustí se do tekuté formy. Je důležité, aby se cukr nezačal pálit – karamel by byl poté hořký.
2. Jakmile bude mít barvu jantaru a začne perlit, stáhneme teplotu a začneme do něj postupně metličkou vmíchávat 180 g změklého másla. Tady musíme mít trpělivost, občas chvíli trvá, než se máslo rozpustí.
3. Až se cukrový sirup spojí s máslem, je na čase opatrně přidat 240 ml smetany na šlehání. Pozor, směs začne mohutně bublat a pěnit. V tu chvíli do procesu nebudeme zasahovat, abychom se neopařili horkou párou. Poté, co směs dobublá, vše důkladně promícháme. Cukr v kombinaci s máslem a smetanou vytvoří jemnou hmotu připomínající omáčku. Pokud chceme vyrobit klasický karamel, končíme v této fázi.
Zdroj, foto: HELL ENERGY
