Skoro každý má asi doma na zpříjemnění vánoční atmosféry pod stromečkem betlém. Betlémy bývají papírové, vyřezávané ze dřeva, keramické, sádrové.
Já jsem se sestrou navštívila takovou pěknou výstavu betlémů v našem městě, v zámku Žerotínů pod názvem „K Ježíškovi do Betléma půjdeme“. Je to největší výstava betlémů na Moravě k oslavě 800. výročí betlémské tradice. Celkem je k vidění 132 betlémů asi od 80 autorů. Betlémy zapůjčili jak samotní autoři, tak muzea ze Zlína, Uherského Hradiště, muzea v přírodě v Rožnově pod Radhoštěm, muzea Velké Karlovice a Třebechovické muzeum.
Betlém, jesličky jsou vlastně výtvarné zobrazení křesťanské legendy o Kristově narození. Zvyk stavět betlémy vznikl ve 4.století v Itálii, u nás se rozšířil až koncem 18. století.
První betlém se u nás objevil v roce 1562 v pražském kostele sv. Klimenta, v roce 1569 později pronikly betlémy i na Moravu do Olomouce a v roce 1590 i do Opavy. Narození Ježíše, klanění pastýřů a Tří králů, umělecky ztvárněná v obrazech a sochařských dílech se stala součástí výzdoby kostelů jako symboly křesťanství. V josefínské době musely být všechny tyto symboly odstraněny, z důvodů komediálních a nedůstojných. V tomto období našli svoji zálibu v tvorbě betlémů řemeslníci, ševci, drobní rolníci a chalupáři, kteří se v době vegetačního klidu věnovali malování nebo vyřezávání betlémů, podle své fantazie nebo jak si je pamatovali z kostelů. Figurky zmenšovali a tak v průběhu dalších let vznikaly betlémy lidových, neškolených tvůrců – samouků, kteří příběh Narození Páně, klanění pastýřů a příchod Tří králů znali pouze z vyprávění, anebo z bible.
Později vznikají betlémy, které lidé znali ze svého okolí nebo z vlastního života. Vznikají tak betlémy krajové, místní a krajinné. Mezi takové typické betlémy patří betlémy Králické, Příbramské, Příborské a také Frenštátské malované betlémy Růžičkovy, Bačákovy, Harabišovy a další.
V polovině 19. století se můžeme setkat s betlémy malovaných na kartonu. Svůj krajový charakter mají také vyřezávané dřevěné betlémy s typickými oděvními prvky lidového kroje pastýřů – Valachů. Malované nebo vyřezávané jesličky se před 200 lety nacházely na severovýchodní Moravě, kde se stavěly v každém měšťanském domě, ve vesnických chalupách a na horských samotách. Vzory pro tyto betlémy nacházeli jejich autoři především v betlémech příborských řezbářů. Nacházeli se zde pastýři, pasáčky ovcí, muzikanti a další postavičky v typickém oděvu. V této době dochází k největšímu rozšíření lidového betlemářství na východní Moravě. Kromě tradičních řemesel, dnes již často zapomenutých, se objevují v betlémech folklórní prvky – tanečníci, muzikanti.
Letošní jubilejní výstava „K Ježíškovi do Betléma půjdeme“ představuje veřejnosti především soudobou tvorbu betlémů v regionu Valašska, Vsacka, Lašska a ostatních částí východní Moravy. Návštěvník se také seznámí s tvorbou betlémů v našem kraji v minulých století.
Setkáte se i s historií některých významných betlemářských oblastí. Profesionální umělci a později samouci vytvářeli malé i velké betlémské celky. Letošní jubilejní výstava ukazuje soudobou tvorbu v našem kraji a také přispěním regionálních muzeí přináší přehled do daleké a krásné historie betlemářství v Čechách a na Moravě.
Výstava se nám velmi líbila. Výstavu můžete buď procházet sami nebo s průvodcem, který vás seznámí s autory betlémů a jejich původem. Na výstavě jsou i betlémy s pohybujícími se postavičkami, nejdelší betlém má 6 m a 300 postaviček. Výstava končí 2. února 2024 a pokud máte možnost ji navštívit, tak doporučuji.
ChytráŽena.cz