Výlet v adventním čase

Nemyslela jsem, že se podívám těsně před adventem do Olomouce, kde již probíhaly trhy týkající se předvánočního času. Vedení v klubu seniorů rozhodlo, že nám toto umožní díky financím, které ještě zbyly na kontě. Zájem byl velký, obsadil se celý autobus.

Ráno odjezd v mlze, která se postupem času zvedla. Sluníčko sice nesvítilo, ale nepršelo ani nechumelilo. Nejprve nás vedoucí dovedl ke kostelu na Václavském náměstí, kde nás seznámil s jeho historií. Odtud vedla naše cesta pěšky na obě náměstí v Olomouci. Stánky na náměstí kolem radnice s orlojem již byly otevřené. Nabízely svařené víno, punče, trdelníky, klobásky i další pochoutky pro posílení kolemjdoucích.

Pomalu procházíme, jedna z nás říká: „Koupím si turecký med. Ne pro vnoučata, ale pro sebe.“ Zatím však odolala, že si vše nejprve projdeme, jestli nebude i jinde. Ozdoby, adventní věnce na dveře a hlavně na stůl mě velmi lákaly, dělávám si je sama, hledám inspiraci. Pravím: „Není mi zima, ale dala bych si punč nebo svařáček.“ Další mi oponuje: „To bych už nechodila, až po obědě.“ Pokračujeme dál kolem stánku se svíčkami, dorazily jsme i ke kamennému krámu s olomouckými tvarůžky vyráběných v nedalekých Lošticích...

Jdeme všechny (6 děvčat seniorek) radíme si navzájem, které jsou jaké. Osobně je nejím, ale známá je má ráda. Píšu SMS, zda má zájem. Odpověď nejde, je v práci. Tak kupuji ty kulaté a píšu, kdy jí je mohu dodat. Je poledne, čas oběda. Cestou jsme minuly restauraci. Vracíme se tam, jelikož nás oslovilo její menu i ceny. Nadále vyrážíme objevovat další nabízené vánoční zboží, hlavně chceme navštívit i druhé náměstí, kde je stánků podstatně méně, doba to nastavila tak, že se šetří i zde. V jednom stánku paní konstatovala, že až se setmí, bude vše osvětlené, přijde i více lidí. Nám vyhovuje, že nikde není přeplněno a můžeme si dál prohlížet co ještě nebylo probádané. 

Před námi se objevil stánek s krásně malovanými svíčkami rozličných tvarů a barev. Je jasné, že tu nějaké peníze utratíme. „Mně se líbí ta bílá, kulatá,“ říká jedna. „Chcete pod ní i skleněný podtácek?“ nabízí ochotná prodávající. „Zajisté,“ zní odpověď. Je jasné, že bude pro někoho jako dárek. Čekám, až ji obslouží a vybírám očima, kterou vezmu pro kamarádku k Vánocům, má ráda modré. Jenže jsou tu nejméně dvě. Tak tedy tmavou i světlou, jednu s táckem a druhou jen do celofánu. Kdyby přijela neteř. Také má ráda modré. Sobě jsem si vybrala hned červenou kulatou.

Únava se dostavila, jdeme na kávu, zlákají nás krásné zákusky. Oddech je potřeba a pak jdeme pomalu projít ozářené stánky a dokoupit maličkosti, které byly v plánu. Spokojené nastupujeme do autobusu a jedeme domů. Punč jsme vynechaly, na kolotoči se nesvezly, ale spokojenost vládla v celém autobusu.

Abych nepřišla o punč, tak byl v neděli u nás ve městě při rozsvícení stromu. 

2baculka - čtenářka
ChytráŽena.cz