Snad každý na začátku Nového roku bilancuje minulý rok, co se mu podařilo, co ne, co mohl udělat jinak, čemu se dalo předejít a podobně. Já si každý Nový rok kladu otázku sama pro sebe, zda jsem udělala něco dobrého či zda jsem vůbec alespoň někomu udělala nějakou radost nebo nějak pomohla. Pokaždé se vždy něco malého najde, někdy je to větší radost či pomoc, jindy je to jen něco malého, ale důležité je, zda to někomu pomůže či udělá radost.

No a v právě skončeném roce 2016 se mně jen asi 4 týdny před Vánocemi podařilo něco, na co v životě nezapomenu a tento zážitek, který tu trochu popíši, je mým ZÁŽITKEM ROKU.

Jsem člověk, který moc rád soutěží a na sociálních sítích a zejména pak na Facebooku těchto soutěží běží denně hned několik. Ať už se jedná o tzv. klikací, hlasovací či tvůrčí, kde se například má složit báseň na určitá slova, nebo vymyslet název pro nový výrobek apod.

Jednoho dne se tam objevila soutěž o myčku na nádobí, kde se měla označit osoba či nějaké zařízení, kdo ji nutně potřebuje, komu by hodně pomohla. Neváhala jsem ani vteřinu a označila jsem tam svoji virtuální kamarádku Růženku, která se přes 30 let stará o svého těžce postiženého syna a o které jsem toho možná věděla daleko více než od své dlouholeté reálné kamarádky. Je spousta těch, kteří na virtuální kamarádství nevěří, zatracují jej atd. Já sama mám takových virtuálních přátel velmi mnoho a musím přiznat, že jsou mezi nimi i lepší kamarádky, než které znám osobně třeba ze školy, z práce, ze zábav z mládí...zkrátka z reálného života. Když jsem tedy tu Růženku označila a do soutěže takto ji zapojila, tak další podmínkou bylo, že označená osoba či zařízení musí do komentáře vložit na sebe odkaz. To aby se dalo zjistit, zda se skutečně jedná o někoho potřebného. Růženka tam tedy vložila nakonec i fotku se svým postiženým synem a také odkaz na svůj facebookový profil, kde má další fotky.

Zhruba 2-3 týdny se nic nedělo, až jednoho dne mně na e-mail došla zpráva, že Růženku vybrali a že Růženka získává myčku na nádobí.  A ve stejné chvíli došel e-mail také Růžence. Zrovna v tuto chvíli jsme byly ve spojení právě na FB a oběma stoupl radostí tlak snad na 200 čísel. Já plakala radostí, že jsem to pro ni vyhrála, ona radostí, že má takovou virtuální kamarádku. Nikdy jsme se v životě neviděly a přesto se máme obě moc rády. Spousta lidí nám pak napsala, že jsme důkazem toho, že je možné přátelství přes monitor. Její první slova zněla, že až ji bude mít i zapojenou, že bude mít zase více času pro svého syna a že věří tomu, že o Vánocích mýt nádobí za ni bude už tato myčka a ona se bude moci se synem dívat v televizi na pohádky.

Ovšem i její manžel po této výhře změnil názor na její čas strávený u PC. Prý jí často nadával, že u počítače vysedává do noci a věnuje mu dost svého času. Přes den díky synovi totiž u něj sedět nemůže, může k němu, až její syn usne. Po té zprávě jí manžel slíbil, že už jí nadávat už tak nebude, neboť viděl, že to může dokonce přinést i nějaké překvapení a užitek.

Růženka to nakonec pojala tak, že se vyjádřila tak, že ode mě dostala moc krásný, užitečný a praktický dárek pod vánoční stromek. Já sama myčku nemám, mám ale zdravé dcery, které mě obdarovaly již 5 zdravými vnoučátky a šesté se má narodit v únoru.

Z výhry pro Růženku jsem měla nepopsatelnou radost, sama mám manžela invalidního po úrazu a vím, jak to je, když někdo pomůže - jak finančně, tak věcně a nebo jen podanou rukou ve formě fyzické pomoci.

Růžence moc přeji, aby jí myčka dobře a dlouho sloužila, aby se jí dařilo v životě překonávat úskalí a aby si uměla i odpočinout při péči o svého syna, kterého bezmezně miluje a o kterém prohlásila, že je to nejlepší chlap jejího života!

Anicka59 - čtenářka
ChytráŽena.cz