Toulky předvánočním Brnem

Předvánoční a vánoční výlet do Brna? Docela dost komplikované město oproti Praze. Zde se dá nejlépe pohybovat snad pěšky a hlavně s mapou nebo autem s navigací, protože s tramvajemi nejsem kamarádka. Nicméně touha po dalším výletu a pořizování dalších hezkých fotografií byla silnější.

Mne samotnou by ani ve snu nenapadlo se sem vydat, ale viděla jsem fotky z města, akcí, vánočních výzdob a bylo rozhodnuto. V předvánočním čase je trochu problém výlet načasovat. Děti zatím nechodily do školy, já neměla práci, takže se muselo vyjet podle volna přítele. Nakonec se dva volné víkendy našly a tak jsme v roce 2009 absolvovali první dva výlety.

První byl na konci listopadu do letohrádku na výstavu a to díky vstupenkám, které jsem sehnala a dodnes jsem za tuto výstavu ráda a ještě více za to, že se zde mohlo fotografovat. Na výstavě byl krásně prostřený stůl a na něm spoustu dobrot, perníčků, věnců a dekorací. K vidění byly i vyřezávané a papírové betlémy. Poté jsme se vydali na hrad. Jelikož jsme nevyužívali žádné prostředky hromadné dopravy, spoléhali jsme se na městské značení a mé popisky s podrobným popisem cesty. Při stoupání jsme se příjemně zahřáli a nebyla nám taková zima. Dole ve městě byla skvělá viditelnost, zde se objevovala mlha a byla čím dál hustší. Za dobré viditelnosti by mohl být hezký pohled na město. Jelikož se zde konala výstava zlata, zdrželi jsme se zde o něco déle a malý Honzík byl tak unavený, že po usednutí do křesla na odpočinek usnul.

předvánoční Brno Abych si výstavu mohla doprohlédnout i já, u malého jsme se s přítelem vystřídali. Z té krásy mi až oči přecházely. Když jsem se dost pokochala a malý se probudil, pokračovali jsme zpět do města. Menšími uličkami jsme se dostali až na hlavní náměstí se zatím zavřenými stánky. I když za 9 dní začínal advent s první zapalující se svíčkou, našla se tu místa, kde už výzdoba byla vidět. Když už jsme procházeli městem, byla jsem zvědavá na Starou radnici a slavného Brněnského draka, kterým je ve skutečnosti vycpaný krokodýl. Nebyla bych to já, kdybych si ani na výletě neodpustila nákup. Zahlédla jsem výprodej drobného oblečení a po chvíli jsem odcházela s igelitkou. Před odjezdem domů jsme ještě stihli navštívit v klášteře výstavu betlémů a adventních věnců.

Při druhém výletu do Brna o několik dní později jsme však přijeli o něco déle, než jsem předpokládala, a tak po krátké procházce jsme zamířili prvně na oběd a poté jsme na různá místa popojížděli autem, protože se nám tento způsob jevil jako nejlepší možný. Jelikož děti mají rády různé postavičky, zavítali jsme i za nimi. Kamkoliv jsem se podívala, viděla jsem sobíky. Nejvíc jich bylo u velkého vánočního stromu. Tam také jeden odpočíval na schodech. Dokonce jsme potkali i perníkovou chaloupku a u ohrádky stála připravená Ježíškova pošta. Také jsme se vyfotografovali se sobem v saních. Atmosféru adventu a blížících se Vánoc také naznačovaly různé vánoční ozdoby a hezky nazdobené stromečky. Strávili jsme zde spoustu času, děti dokola odbíhaly za soby a důkladně je zkoumaly. Poté jsme se přesunuli na další místa, kde se nám také líbila výzdoba ve tvaru svítících sněhových vloček, vánočních koulí a stromů. Dětem dokonce zamával i legrační maskot, kolem kterého jsme procházeli. Opět jsme došli ke krásnému jakoby zasněženému stromu a pod ním se nacházely dárky ve zlatém papíře. Největšímu potěšení se dostalo dětem po příchodu k vláčku s lokomotivou a dvěma vagónky. S dětmi objížděl pár koleček kolem zasněžené krajiny se zvířátky. Mezitím, co se děti vozily, šla jsem prozkoumat, jaká tu vlastně zvířátka jsou. Kromě roztomilých zajíčků a oveček tu na vše dohlížel i sněhulák. Nejmladšímu synovi byl teprve rok a půl a jeden zajíček se mu zalíbil natolik, že se s ním chtěl začít mazlit. Jelikož čas ubíhal nezadržitelným tempem, nezbývalo nic jiného, než se vydat na cestu domů. Děti byly spokojené, co vše za ten den viděly a spokojeně usnuly.

Hned v dalším roce jsme se do Brna na skok vydali znovu. Opět jsme navštívili sobíky a nově jsme našli i sněhově bílé medvídky. Na nich se mi líbila srst. Není to klasická plyšová, ale hodně jemná.

Na celý den jsme se ovšem vydali v roce 2013. Jako první jsme navštívili obří betlém z perníku a perníkové chaloupky. Dokonce i vánoční stromečky byly ozdobeny obřími perníčky ve tvaru srdcí, kaprů, prasátek a hvězdiček. Vloni jsme pak navštívili místo oblíbených sobíků obří plyšové lední medvídky, kteří měli na hlavě roztomilou čepičku, svetřík a kolem krku omotanou šálu. S jedním takovým jsem se i vyfotili v posteli, která pro tuto příležitost byla připravena. Vzhledem ke spoustu volného času jsme se vydali do města prozkoumávat stánky s vánoční tématikou. Nejblíže jsme měli Zelný trh, takové menší náměstíčko s kašnou Parnas, nejhodnotnější památku barokní plastiky ze 17. století. Kolem kašny se rozkládaly stánky se suvenýry, krásnými ozdobami. V prostorách Staré radnice mne lákala podívaná na betlémy, ale byla jsem v tu chvíli jediná, kdo měl o prohlídku zájem a dětem se venku v zimě čekat nechtělo, a tak po chvíli jsem místo musela opustit. Děti se totiž těšily na vláček se dvěma vagónky, který vozil děti na největším náměstí v Brně, kde se každoročně konají největší adventní slavnosti s trhy. Prvně jsme chtěli náměstí projít a pak je povozit vláčkem. Kluci však byli neodbytní a mně nezbývalo nic jiného, než zakoupit lístky hned a vystát frontu. Když vláček dokončil svou jízdu, teprve pak jsme mohli obcházet náměstí. Pár kroků nás dělilo od ohrazeného, obřího dřevěného betlému. U přání pro Ježíška jsem děti akorát vyfotografovala, žádné jsme s sebou totiž neměli. Když kousek od nás na pódiu začínaly tance, zároveň začínalo i slabě pršet. To byl také důvod, proč jsme tu dlouho nepobyli a sháněli se po nějakém přístřešku. Zatímco my jsme měli teplé bundy a čepice, děvčata tancovala v sukénkách a krátkém tričku. Když jsme odcházeli, říkali jsme si pro sebe, že musí být dost promrzlá. Pršelo víc a víc a tak nebylo k zbytí a vyrazili jsme k autu a vydali se na cestu domů.

Piskotik - čtenářka
ChytráŽena.cz

Tento článek také můžete