Rolničky pro dědy i babičky

Už je to tady zase. Pomalu, nenápadně, ale jistě přicházejí Vánoce. Od doby, kdy mi vyrostly děti, Vánoce nemám ráda. Roky jsem měla problémy především s dárky pro rodiče. Stále mi říkali, že nic nepotřebují, vše, co jim chybělo, si koupili sami a mají toho na další minimálně tři životy. Mamce jsem se navíc často netrefila do velikosti oblečení a taťkovi jsem často koupila parfém nebo jiný kosmetický přípravek, který mu nevoněl.

„Jsem už stará. Proč utrácíš?“ ptala se mamka, která mi sama kupovala drahé dárky.

 Začala jsem proto rodičům nakupovat pouze kosmetiku. Ta se jim ale vršila doma ve skříních. Často jsem objevila v jejich skříni dávno prošlé kosmetické přípravky.

 „Mami, proč to nepoužíváte?“

 Dostalo se mi odpovědi, že rodiče jsou staří a takto luxusní kosmetiky je pro ně škoda.

 „Ale není škoda, když kosmetika projde zárukou ve skříni a pak se vyhodí?“ řekla jsem.

 Pak mi kamarádka poradila. Sama prý kupuje rodičům potravinové doplňky, vitamíny a minerály, přípravky na klouby a jiné problémy, které rodiče mají.  

„Od té doby mám pokoj,“ řekla kamarádka.

 Neviděla jsem to jako šťastné řešení. Nebudou ve skříni ležet krémy, šampony a pěny do koupele, ale produkty z lékárny. Toto řešení nebude.

 Pak jsem ale četla článek o seniorce, která se přiotrávila prošlým multivitaminovým přípravkem. Nakopírovala jsem si ho a poprvé jsem na Vánoce koupila balíčky přípravků. Přikládala jsem důraz tomu, aby vše mělo dostatečnou délku minimální spotřeby. Taťkovi jsem koupila mazání na bolavá kolena a léky na klouby, mamce různé bylinné čaje na migrénu. Oběma univerzální vitamínové a minerální přípravky pro seniory. Mamce jsem koupila přípravek na ostřejší vidění, protože si poslední dobou stěžovala, že jí oči už tak neslouží a taťkovi lék proti hučení v uších. Pak ještě pár cucavých pastilek, a ke všemu jsem přiložila článek o přiotrávené seniorce.

 Přišel Štědrý den a tradiční rozpaky.

„Co s tím budeme dělat?“ spustila mamka naučenou frázi.

Naštěstí ji právě rozbolela hlava. Ihned jsem jí udělala čaj na migrénu, který byl mezi dárky.

 „Není to škoda?“ ptala se mamka, pro kterou je vše škoda.

„Ne, není, a určitě ti to pomůže.“

 Doufala jsem, že mám pravdu. A měla. Mamce se projevy migrény skutečně zmírnily. Od té doby pila čaj pravidelně, i preventivně.

 „Od té doby, co mám ten čaj, cítím se mnohem lépe,“ chválila si mamka po čase.

Když občas přece jenom rodiče popadla jejich „šetřivá“, ukázala jsem jim článek, který jsem jim k přípravkům také přiložila. A bylo rozhodnuto. Než riskovat otravu, rádi ještě polykali pilulky a pili čajíčky.

Dárky na Vánoce pro rodiče už mám koupené. Zatímco druzí nadávali, že je nemají kde koupit, protože obchody byly zavřené, já v lékárně bez problémů nakoupila.

 Roky tak kupuji rodičům balíčky plné zdraví. Aby to nebylo tak fádní, přidám občas taťkovi k dárku tradiční ponožky, nebo pantofle, mamce třeba utěrku, ručník, nebo balíček kvalitní kávy. Něco malého, co potěší a je užitečné.

 Tak šťastné a veselé!

	Přidat do oblíbených		Přidat na
			Přidat na
	Vytisknout

	1	2	3	4	5	6	7	8	9	10