Nejlepší velikonoční beránek?Nejlepší velikonoční beránek? MDŽ nebo Den matek?MDŽ nebo Den matek? Jak vyfouknout velikonoční vajíčkoJak vyfouknout velikonoční vajíčko Školní rok a prázdniny ve školním roce 2023/2024Školní rok a prázdniny ve školním roce 2023/2024
Chytrá žena na Facebooku
Kategorie
Velikonoční nadílka
Soutěžte s námi o 350 skvělých výher
do konce zbývá:
Přihlášení
Jméno :

Heslo :


  trvale

Dnes je
Pátek 29.03. 2024
Dnes má svátek Taťána
Vyhledávání
Doporučujeme
 
 
 

Naše speciály
ZAJÍMAVÉ TIPY

Přání se mají plnit o Vánocích

24. 12. 2021 | Vaše příběhy

Nedávno jsme v zaměstnání dostali nepříjemnou podmínku. A sice, že my jako zaměstnanci musíme od následujícího kalendářního roku pracovat na živnostenský list, pokud chceme pracovat ve stejné firmě a na stejné pozici. Kdo živnostenský list nebude mít a nebude v evidenci OSVČ, bude nemilosrdně propuštěn.


Ve firmě pracuji roky a nerada bych ji opouštěla. Zároveň ale celý svůj život tvrdím, že bych nikdy nepodnikala. Jak mi bylo vysvětleno, jako majitel živnostenského listu mohu být i nadále zaměstnancem firmy a nemusím být sama nutně majitelem firmy nebo zaměstnavatelem.

Chvilku jsem uvažovala, jak dál, stejně jako mí kolegové. Někteří z nich si raději hledají novou práci, jiní se o živnostenském listu rozhodli dozvědět víc a celou věc zvážit. Já jediná šla na úřad práce. Ne se zaregistrovat, ale poptat se, zda by mi tento úřad nemohl kurz zprostředkovat, případně ho alespoň částečně hradit. Měla jsem asi štěstí. Nejen, že úřad právě kurz podnikání otevíral, ale chyběl mu jeden účastník. Takový kurz, aby byl financován z EU, musí mít určitý počet členů, který nesmí překročit, ale nesmí ani nedodržet počet minimální. A to by se nejspíš stalo, kdybych nepřišla. A tak mi byl kurz nejen schválen, ale dokonce i plně financován. A tak jsem nedávno na kurz nastoupila.

V útulné učebně jsme se sešli muži a ženy ve stejném poměru. Všichni zde jsou nezaměstnaní, až na mě. Můj zaměstnavatel mi umožnil na kurz v denních hodinách chodit, já na oplátku jsem se upsala k jeho pravidelné docházce a splnění závěrečného testu. Už v úvodu jsem se dozvěděla spoustu zajímavých informací. I kdybych se nakonec rozhodla hledat si jiné zaměstnání, myslím, že informace, které v kurzu získávám, se mi nikdy neztratí. Mám sice ekonomické základy, ty už ale dávno neplatí, protože si doba vyžádala spoustu změn.

 I když jsem si původně myslela, že kurz mě nezaujme, je tomu právě naopak. Navíc jsem zjistila, jak těžké je dnes se na trhu práce uplatnit. Mezi námi účastníky je totiž i velmi inteligentní a distingovaná paní. Je to inženýrka ekonomie, Eliška. Od začátku je mi velmi sympatická. Zajímalo mě, co ji sem přivedlo, a jak je možné, že chytrá a vzdělaná žena sedí v lavici a předstírá, že to, co se vyučuje, neví, přestože by nejspíš mohla předmět sama vyučovat. „Mám 48 let,“ řekla posmutnělá Eliška. „No a?“ Nechápala jsem. Opravdu mě nenapadlo, jak souvisí její věk s tím, že nemá práci.

Jak mi ale později Eliška řekla, ona má vzdělání a zkušenosti. Když ale skončila firma, ve které pracovala, o novou práci už nezavadila. Nikde ji nechtějí kvůli věku. „Jsem stará,“ řekla Eliška po svém vysvětlení.

Ano, paní inženýrka, která hravě strčí do kapsy mnohem mladší ročníky a je navíc pokorná, pilná a svědomitá, doplatila na svůj věk. A to dle našich politiků musí pracovat ještě dobrých sedmnáct let! „Zkoušela jsem se dokonce uplatnit i ve fabrice, nebo třeba v obchodě. Nemusím najít nutně kancelář,“ řekla mi.

Všude ji ale kvůli věku odmítli. Chápu, že žena před padesátkou neustojí dvanáct hodin u výrobní linky, neuběhne maraton, nevyrobí tisíce výrobků a ve firmách, kde si člověk často nemůže odskočit ani na toaletu, prostě šichtu bez plen nezvládne. Tak to, bohužel, je. Že ale nedostane práci odpovídající jejímu vzdělání, z toho je mi kapánek zle. Takoví jsou ale všichni v kurzu. Ač nezaměstnaní, nezaznamenala jsem tam nikoho, kdo by se nesnažil, nepřemýšlel, chodil do hodin se zpožděním nebo pod vlivem alkoholu, či se nedostavil vůbec. Jsou tam lidé, kteří chtějí pracovat a pro práci udělají vše. Jen měli prostě smůlu.

Kurz končí den před Štědrým dnem, a tak si všichni můžeme dát závěrečný certifikát jako dárek pod stromeček. Já ale vymyslela ještě jeden dárek právě pro paní Elišku. Už nyní jsem se domluvila s vedením naší firmy, že taková pilná a šikovná paní s vysokoškolským diplomem a živnostenským listem by byla, ač nemá právě dvacet, pro firmu přínosem. A tak jí dám novou práci! Paní Eliška o tom ještě neví, vím ale jistě, že můj dárek s radostí přijme. A možná, že to bude nejkrásnější vánoční dárek, který kdy dostala.


Smisekzluk - čtenářka
ChytráŽena.cz


Tento článek také můžete
* Přidat do oblíbených FACEBOOK Přidat na Facebook
GOOGLE Přidat na Google
TISK Vytisknout Linkuj
Hodnocení
Nelíbí 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 Líbí
1 2 3 4 5 6 7 8 9 10

Další fotografie ke článku Přání se mají plnit o Vánocích:

Přání se mají plnit o Vánocích
 



Komentáře
Žádné komentáře
Aktuální soutěže
Komerční prezentace
 
 
 
Náš tip


NAVŠTIVTE NÁS ...
PŘIDAT MEZI OBLÍBENÉ NÁPOVĚDA VŠEOBECNÉ PODMÍNKY Zásady ochrany osobních údajů KONTAKT © Všechna práva vyhrazena   DESIGNED by   RSS 

Publikování nebo šíření obsahu serveru bez písemného souhlasu autora JE ZAKÁZÁNO !

Kraslice