Psal se rok 2002, byl to takový téměř dokonalý prosinec, mrzlo a sníh pokryl krajinu, která teď vypadala jako z pohádky o Mrazíkovi. Ježíšek už dárky nadělil a chystali jsme se na oslavu posledního dne v roce. Pamatuji si to, jako by to bylo dnes, když zavřu oči, vidím svého bývalého přítele, jak nakládá lyže a tašky do auta a sebe, jak běhám kolem, nervózní a nevrlá, jestli jsme na něco nezapomněli.

Konečně jsme vyrazili vzhůru dobrodružství jako každý rok touto dobou, kdy jsme jezdili společně na hory na malou zasněženou chaloupku daleko od lidí. Sami dva, jen občas se kolem oken mihla srnka nebo zajíc...vyhovovalo nám to, žádné zástupy opilých kamarádů, žádná nucená zábava, pokud jsme měli chuť, šli jsme spát už před půlnocí.

Ten rok jsem však měla pocit, že všechno bude jinak. Už nám to moc neklapalo a navíc jsem neměla náladu vůbec na nic, natož připravovat salát na chlebíčky a rybí pomazánku na chuťovky. Ten svíravý pocit v žaludku mi vydržel až do půlnoci, kdy jsme se šli ven do sněhu dívat na rachejtle vystřelované z hotelu na druhé straně kopce. Tam jsem se rozplakala...všechno je jinak, něco se změnilo.

Spát jsme šli hned po půlnoci, ještě jsem stačila rozeslat esemesky blízkým a vypnula mobil. Ráno po zapnutí telefonu mě čekalo něco, co jsem vlastně už tušila, ale nešlo to dříve definovat. Můj nejlepší kamarád měl autonehodu jen kousek od našeho města. Jel svou škodovkou do nedaleké vesničky ke kamarádovi, a dostal smyk, který ho uvěznil pod autobusem.

Nastal půlrok, který nikomu nepřeju, kamarád na JIP, v kómatu, jeho nejbližší v neustálém stresu a strachu, co bude dál. Po půlroce se jeho stav rapidně zhoršil a můj kamarád zemřel. Bylo mu 21 let. Proto prosím, jezděte opatrně, ještě opatrněji než si myslíte, že jezdíte, vteřina stačí na to, aby se změnila spousta životů.

Krásné a klidné Vánoce a Nový rok přeje bizonka

Bizonka - čtenářka 

ChytráŽena.cz

	Přidat do oblíbených		Přidat na
			Přidat na
	Vytisknout

	1	2	3	4	5	6	7	8	9	10