Matka mě měla v sedmnácti letech. Krátce po mém narození opustila mého otce. Žily jsme skromně, máma mi dávala najevo, že kvůli mně si už nemůže užívat jako její vrstevnice, ale já se snažila být vzornou dcerou. Přestože jsem si nemohla dovolit tolik, jako mé kamarádky, učila jsem se dobře a bez problémů jsem se dostala na střední školu. Úmyslně jsem si vybrala školu daleko od domova. Chtěla jsem totiž být na internátě. Máma mi mou volbu schválila, když zjistila, že si na střední škole budu pravidelně přivydělávat, a tak mi nebude muset platit ubytování a bude mít veškerý čas pro sebe.
Jezdila jsem domů jen na víkendy, ve třetím ročníku jsem už ale občas návštěvu doma vynechala. Měla jsem kolem sebe dost kamarádek, a tak jsem si dokázala užít i víkend mimo domov. Mou oporou byla spolužačka Jana. Té maminka zemřela, tatínek si našel novou partnerku, s kterou se Jana nemusela, a tak jsme zůstávaly na internátě společně. Chodily jsme do přírody, někdy si zatancovat, a taky jsme si našly víkendovou brigádu v jedné příjemné kavárně jako číšnice. Tak jsem si vydělala slušné peníze. Pravidelně jsem spořila, jako bych věděla, že se peníze budou hodit.
Blížila se maturita, a s ní i návrat domů. Vůbec jsem se do rodného města netěšila. Jednak jsem si ve městě, kde jsem studovala, zvykla, a pak také jsem tu poznala Tomáše. Tomáš byl o tři roky starší než já, měl už po maturitě a pracoval. Stále víc času jsem trávila s ním. Byla jsem opatrná, nechtěla jsem dopadnout jako má matka, přestože jsem měla Tomáše ráda. Potřebovala jsem ho ale pořádně poznat. Tomáš měl přede mnou partnerku o pět let starší než jsem já, a tak jsem byla přesvědčená o tom, že se mu musím hodně líbit.
Po maturitě jsem sice přijela domů, ale jen proto, abych mámě oznámila, že jsem si ve městě, kde jsem studovala, našla práci a podnájem. Ač mě Tomáš zval, abych se přistěhovala k němu, zatím jsem to odmítala. Mohla jsem si dovolit pronajmout si malý byt, protože práce, kterou jsem si našla, byla dobře placená. Z mého pronajatého bytu jsem to navíc měla k Tomášovi jen kousek. Nakonec to ale dopadlo tak, že jsme po roce trávili čas stejně spolu, buď u něj, nebo u mě.
Po roce jsem se také rozhodla, že mámě svého přítele představím. Byli jsme pozváni k mámě na celý víkend, a tak jsem něco napekla, koupili jsme pár drobných dárků a jeli za mámou. Ta se překonávala. Nakrucovala se před Tomášem, vyvařovala, dokonce naplánovala společnou akci v podobě únikové hry. Nebyla tak stará, aby se podobných kratochvílí vzdávala. Měla jsem pocit, že si ten večer užívá máma víc než já. Nikdy jsem podobné věci neměla ráda. Mám radši klid v přírodě, případně nějaké sportovní vyžití. Nakonec jsem byla ráda, když jsme se vrátili domů.
Od té doby jsme občas za mámou jezdili. Uběhl další rok, ve kterém jsme si s Tomášem zaletěli na společnou dovolenou k moři. Tam jsme se ale hodně pohádali, a od té doby náš vztah skomíral. Nakonec jsme se po necelých dvou letech, těsně před Vánoci, rozešli.
Zpočátku jsme ještě plánovali, že spolu ty Vánoce strávíme jako přátelé, měli jsme už nakoupeny dárky pod stromeček, ale nakonec se tak nestalo. Tomáš si někoho našel. Já byla sama. Měly to být první Vánoce, které jsem měla trávit naprosto sama. Nakonec jsem se rozhodla, že překvapím svou mámu a na pár dní k ní zajedu. Nepřipadalo mi nutné se jí ohlašovat předem. Trávily jsme spolu každé Vánoce, až na ty minulé, a jsem přece její dcera. Nakoupila jsem spoustu dárků, napekla cukroví a udělala svůj bramborový salát. Od známého jsem měla kapra. Těšila jsem se, jak mámu překvapím. Klíče od bytu jsem stále měla u sebe, vždyť jsem měla v bytě trvalé bydliště.
23. prosince jsem stála opět u bytu, ve kterém jsem vyrostla. Při odemykání se mi zdálo, že máma není sama. Možná měla jen puštěnou televizi. Tiše jsem vešla do předsíně. To už jsem věděla, že hlasy, co slyším, nevycházejí z televize. Máma měla návštěvu, mně důvěrně známou. Jejím hostem byl můj bývalý přítel Tomáš. Ti dva se k sobě chovali víc než důvěrně. Bylo zřejmé, že nejde jen o přátelskou návštěvu. Tomáš měl rád starší ženy a má máma nebyla zdaleka tak stará. Navíc vypadá na svůj věk velice dobře a postavu by jí mohla závidět leckterá dvacítka. Když si mě ti dva všimli, byla jsem už zase na odchodu. Dárky zůstaly v předsíni. Ač mě máma volala z okna, že klidně můžu těch pár dní u nich strávit, neměla jsem už důvod. Ano, Tomáš se brzy k mé mámě přestěhoval, a zatímco já zůstala žít ve městě, kde jsem našla nový domov, Tomáš ho našel právě ve městě, kde jsem se narodila.
Je to už spousta let, na ty Vánoce mám ale hodně zlé vzpomínky. Vlastně jsem je celé proplakala. Dlouho jsem si nikoho nehledala. S předsevzetím, že zůstanu starou pannou, jsem se věnovala svým zálibám a žila poměrně osaměle. Až mnohem později jsem si našla svého nynějšího manžela.
Mámě nevydržel vztah s Tomášem dlouho. Byli spolu necelý rok, dokud si nenašel novou partnerku, o něco mladší, než je máma.
S mámou se téměř nevídám. Na Vánoce jí každý rok pošlu dárky poštou. Co kdybych ji zase nemile překvapila? Mámě to zřejmě ani nevadí. Má svůj život a konečně má čas na sebe. A já mám svou rodinu, kterou bych za nic na světě nevyměnila.
ChytráŽena.cz