Kája a první sníh v tomto roce 2015

Byl večer, když mě páníčci pustili ven na dvůr, abych se vyvenčila. Čmuchala jsem a cítila jsem ve vzduchu a říkám si: asi bude ráno snížek. Tak jsem přišla z venku, panička očistila pacinky a šla jsem spát do pelíšku. Ráno panička oblíkla člověčího brášku a šli jsme ven na procházku a byl sníh.

Já jako milovnice sněhu jsem hned zabořila čumák a plazila se, jako to dělám každý rok, pokud je nějaký sníh. Tohle to byl první sníh a také myslím, že i poslední. Tak jsem měla obrovskou radost, lehla jsem si pěkně na záda a začala se válet :)  Vždycky dělám ve sněhu to, co se mi líbí, taky dobře chutná, ale panička mi říká, ať ho nežeru :)

Ale co, já si vždycky dělám co chci, takže jsem ho jedla pořád. Dokonce i čičinám se sníh líbil, i když jsou venku. Je to asi rok, co jsme s páníkama chodili 4 km pěšky a když byl sníh, vždycky jsem skočila do té největší hroudy sněhu a pak zase na silnici a pak zase zpět do hroudy, je to sranda a hrozně mě to baví. Panička taky říká, že si musíme dávat pozor na pacinky, aby mi prý nepopraskaly, tak je vždycky namažeme hodně mastným krémem a pak můžu ve sněhu řádit, co to dá.

Vždycky když jsem se zabořila, tak se mi dělaly takový cucky nalepenýho sněhu na packách a i na čumáčku jsem to měla, ale to nevadí, mně se to moc líbí.

Sníh je moje nejoblíbenější období. V tom se já vždycky vyřádím.  A když pustí panička druhého Dagouše, tak to se pak dobře dovádí :)  Dag si lehne na záda, roztáhne se, já běžím, skočím na něj a děláme sudy, to je taky moc fajn. No, ale abych vám štěkla, letos z toho sněhu moc asi nebude, sice zima je, to se musí nechat, ale snížek napadl jen jednou a zatím stále nic. Tak se asi necháme překvapit, zda třeba nějaký ještě nenapadne, aspoň na ty Vánoce bychom chtěli mít sníh :)