Když se řekne „Vánoce“, téměř každému se vybaví kromě jiného především slavnostní atmosféra štědrovečerního dne, cukroví nebo dárky. A co je spojeno právě s dárky? Přece nazdobený stromeček, pod kterým je nacházíme. Ať už se jedná o v mnoha rodinách stále využívaný stromek umělý, nebo si vánoční atmosféru zpříjemňujeme vůní toho pravého. Velké oblibě se poslední roky těší i živé stromky v květináčích.
Odkud se k nám vánoční stromek dostal a jaká je jeho historie?
První písemnou zmínku o ozdobeném stromku můžeme najít v brémské kronice a je z roku 1570. Jisté je, že se zvyk zdobení vánočního stromu rozšířil z německých zemí (tam se stala tradičním vánočním stromkem jedle). Zpočátku stromky zdobily jen veřejná prostranství nebo domy řemeslnických cechů, kde byly také používány jako venkovní ozdoba domů. Uvnitř v domech se vánoční stromky začaly častěji objevovat v polovině 17. století - postupně se tento zvyk šířil i do okolních evropských zemí, nejprve do velkých měst, později do vesnic. Od začátku 19. století už je stromek typickým symbolem Vánoc.
Katolická církev
zpočátku považovala zdobení stromu za pohanský zvyk, protože
daleko před křesťany zdobené stromy využívali ke svým zimním
oslavám především Keltové a Germáni. Teprve později tento zvyk
přejali i křesťané slavící o Vánocích narození Ježíše a
dali stromu náboženskou symboliku: strom je symbolem světa neboli
stromem z ráje, ze kterého si Adam s Evou utrhli zakázané jablko
a na jejichž svátek slavíme Štědrý den. Zelené větve
symbolizují Kristův věčný život, světlo svíček symbolizuje
příchod Spasitele. Hvězda na vrcholu stromu symbolizuje betlémskou
hvězdu, která zazářila nad jesličkami v době narození Ježíše
a ukázala třem králům cestu do Betléma. Svíčky na stromku
symbolizují hvězdy.
K nám první vánoční stromek přivezl z Německa ředitel Stavovského divadla Jan Karel Liebich v roce 1812. Ozdobil ho na libeňském zámečku jako překvapení pro své přátele a lidem se stromeček tolik zalíbil, že už příští rok se ocitl v mnoha bohatých pražských rodinách. Ale pár desítek let ještě trvalo, než vánoční stromeček „zdomácněl“: teprve v 60. letech 19. století pronikl na český venkov a v 90. letech pak i na Moravu (do té doby se místo stromku stavěly jesličky a v domácnostech voněly ozdobené větve jehličnanů, nejčastěji jedlové nebo smrkové). Pro zajímavost: první lojové svíčky se na stromečku u nás objevily v roce 1860. Po první světové válce se i u nás stromky začaly stavět i na veřejná prostranství.
Vánoční stromečky se zpočátku zdobily přírodním materiálem: sladkým pečivem, ovocem, perníkem, ořechy, šiškami obalenými v mouce, kořením, papírovými řetězy a ozdobami, ústřižky látek nebo ozdobami ze dřeva a slámy. Ozdoby z ovoce symbolizovaly plody, které si lidé přáli v příštím roce sklidit. Další ozdoby na stromku také symbolizovaly přání, v jejichž splnění lidé příští rok doufali. Postupem času byly přírodní ozdoby nahrazovány ozdobami skleněnými, dnes se také hodně používají umělohmotné. V mnoha rodinách se upřednostňuje návrat k přírodním ozdobám (například ze slámy), zdobení stromku perníčky a podobně. Výhradně českou specialitou je zdobení dutými nebo plněnými čokoládovými figurkami.
A jaké druhy vánočních stromků vedou v našich domácnostech? Oproti jiným státům v Evropě je u nás vyšší poptávka po borovicích (borovice lesní a borovice černá). Hodně prodávanými druhy jsou pak smrk (ztepilý a pichlavý) a jedle kavkazská.
Tak až letos budete zdobit svůj vánoční stromeček, možná si vzpomenete, jak dlouhá byla jeho cesta do našich domovů.
ChytráŽena.cz