Betlémy v pražských kostelích

Betlémy jsou součástí křesťanské vánoční tradice, pohled na ně těší nejen děti, ale i nás dospělé.  V kostelech se objevují na konci doby adventní. Figurka Jezulátka se do jesliček ukládá 24. prosince, figury Tří králů se k zástupu směřujícímu do Betléma připojují od 6. ledna. Naposledy můžeme betlémy vidět na Hromnice, tedy 2. února.

V blízkosti betléma je umístěna pokladnička nebo figurka černouška, který po vhození mince zakývá na poděkování hlavou. Vybrané peníze slouží k údržbě betlémů.

Výstava v Gymnáziu Jana Keplera na Pohořelci dokazuje, že betlémy lze vyrobit z různých materiálů. Např. ze sádry, z vosku, keramiky, dřeva, slámy, křišťálu, šustí, kůže, alabastru, lávy, čiroku, perleti, mastku, pryskyřice, těsta, mramoru, z motýlích křídel i z uhlí či z vajíček.  Betlém může být malovaný na kamenech, na špalcích dřeva, na perníku, dokonce i na peří. Výjimkou není betlém paličkovaný nebo vyšívaný. Důkazem sděleného  je asi 200 vystavených exponátů ze zmíněných materiálů. Výstava nabízí betlémy pocházející z různých koutů světa: SRN, Itálie, Malty, Mallorky, Rakouska, Francie, Vatikánu, USA, Chorvatska, Anglie, Číny, Polska, Španělska, Peru, Izraele, Bolivie, Chile, Filipín, Slovenska, Kolumbie, Indonésie, Keni a Salvadoru.

Možností k prohlídkám betlémů v Praze je mnoho. Mně se povedlo za jeden den navštívit jen několik málo pražských kostelů.  Je totiž nutné vejít se do času, kdy jsou betlémy zpřístupněny. Při první okružní jízdě se mi podařilo navštívit níže uvedené kostely.

Kostel svatého Josefa na Náměstí Republiky. Betlém v tomto kostele je řezbářské dílo připisované rodině Josefa Chocholy (1866-1918) z Příbrami. Jesličkové figury řezali i jeho tři synové Josef, Adolf  a Václav. V letošním roce je betlém poprvé představen v novém uspořádání přizpůsobenému malým dětem.
Kostel svatého Františka z Assisi na Křižovnickém náměstí. Vystavený betlém je od akademického sochaře Václava Andrese, narozeného roku 1894 v Moravské Chrastavé. Kostelní betlém pro křižovníky zhotovil v roce 1937.

Kostel svatého Ignáce z Loyoly na Karlově náměstí.
Jesličky byly pořízeny v letech 1949 - 1954. Vytvořil je František Charvát, sochař a řezbář z Uměleckého závodu pro práce kostelní a dekorativní v Kutné Hoře.
Kostel svaté Ludmily na Náměstí Míru.  Zde lze spatřit pravděpodobně největší betlém z dílny řezbáře Charváta. Výška figurek se pohybuje kolem 30 cm. Rozměrnost figurek a četnost souboru postav a zvířátek jistí, že jesličky v chrámovém prostoru nezaniknou. Na betlému, který je tradičně vystaven v kapli Božího hrobu, se podepsalo období deseti let (1974 - 1984), kdy byl chrám z důvodu výstavby metra uzavřen. Jesličky nebyly pečlivě uloženy a po znovuotevření chrámu to na nich bylo znát. Je pravděpodobné, že došlo i ke zcizení několika jednotlivostí.

Římskokatolický kostel Nejsvětějšího Srdce Páně na náměstí Jiřího z Poděbrad. Tady lze vidět dřevěný betlém, který vytvořil v letech 1945 - 1946 malíř, řezbář a sochař Václav Andres. Svatá rodina je umístěna v jeskyni, kolem Ježíška se tísní ovečky a pastýři. Nad jeskyní se v mohutném oblaku vznášejí zpívající andělé a malí andílci. Betlém má dvě varianty, s novorozeným Ježíškem zavinutým do plenek a druhou tříkrálovou s odrostlejším Dítětem sedícím na klíně Panny Marie a natahujícím ručku do otevřené pokladnice jednoho z králů.
Farní kostel sv. Antonína z Padovy na Strossmayerově náměstí. Zde je vystaven Slovanský betlém od akademického sochaře Václava Cvekla. Historie betlému začala okolo roku 1904, postupně byl betlém doplňován o krojované figurky dalších slovanských národů. Zájem o toto vlastenecké pojetí jesliček se projevil v Americe, Japonsku a ve Španělsku. Před vývozem do ciziny betlém zachránil farář Silvestr Hrnčíř, který jej zakoupil pro tehdy nově postavený kostel sv. Antonína, kde jsou jesličky umístěny od roku 1923.

 Všechny betlémy mají své kouzlo. Je příjemné strávit vánoční čas jejich prohlídkou.