Začal prosinec, neúprosně se blížily Vánoce. Zapálili jsme s rodiči již druhou adventní svíčku. Přesně 12.12.2004, na takové magické datum, začala pro mě trochu nepoklidná neděle s mírnými bolestmi v břiše, jelikož už nějaké cukroví leželo na stole a později i v žaludku, nevěnovala jsem tomu moc pozornosti a pomáhala mamce s předvánočním úklidem.
Přijeli i babička s dědou na návštěvu, vše v klidu. Když jsem začala u umývání stěny v obývacím pokoji blednout, mamka zpozorněla a rychle reagovala, že si mám změřit teplotu. Vyšplhala se na asi 39°C. Rychle mě naložila do auta a jely jsme na pohotovost, kde potvrdili podezření na slepé střevo. Nebyla jsem tam jediná, se stejnými potížemi se objevily ještě 2 holky (všechny tři máme narozeniny v prosinci - střelkyně??), tak kolem půlnoci jsme se vystřídaly na sále.
Čtyři dny jsme tam zůstaly na pozorování a 17. 12., na své narozeniny, jsem se dostala domů, kde jsem si dala kousek dortu a zapila své narozeniny čajem. Vánoční trhy jsem navštívila v bolestech po operaci, ale naštěstí žádné jiné nepříjemnosti už se neděly. Jen jsem prožila opravdu odpočinkové Vánoce s třítýdenními prázdninami :-) Odnesl to bohužel i Silvestr, kdy sem nemohla pít, ale zato jsem si užila na chatě s kamarády spoustu zábavy.
Autor: martiinkaa