Bilance roku 2013

Milé Chytré ženy a milá redakce, přeji Vám všem do nového roku 2014 hodně zdraví a štěstí.

Jak se říká, když je štěstí, je i zdraví, jedno bez druhého není možné.

Je 1.1. 2014 a mně se honí myšlenky za uplynulým rokem 2013, který pro mě a manžela nebyl zrovna vlídný a shovívavý. Nejen v materiálních problémech, ale hlavně co se týče zdravíčka. Začnu tím zdravíčkem. Únor byl pro mého muže zapeklitý, díky druhé mrtvičce, to jsem již psala. Díky Bohu mrtvička byla slabá a manžel je v pořádku, ale ono není nikdy u jednoho. V listopadu z ničeho nic, manžel začal vidět dvojitě. Nikdy jsme se s tímto ani jeden, ani druhý nesetkali a já byla opět v šoku, co že to je. Manžel víc jak týden tvrdil, neboj, to přejde samo, jak to přišlo. Ovšem mě neuklidnil. Měla jsem podezření, zda neproběhla znovu mrtvička a tak jsem na něj musela doslova zhurta, aby šel konečně k lékaři na oční. Nemohl ani jezdit autem, což je pochopitelné, ale v našem v případě bydlení na vesnici, když do obchodu je 8 km, děsný problém. Konečně nastal den, kdy mě poslechl a požádal našeho kamaráda, aby ho odvezl do Kutné Hory na oční. Lékařka nezjistila nic, ale odeslala manžela na neurologii.

Vyšetřením na neurologii se nezjistilo v podstatě nic, ale mrtvičku lékařka vyloučila, což mě uklidnilo. Ovšem sdělila, že to je záležitost dlouhodobější a dala mu léky, v podstatě samé vitamíny. A tak jsme byli nuceni opět obtěžovat kamaráda, který s námi jezdil svým autem po nákupech a zrovna před Vánoci, to nebylo nic příjemného. Naštěstí, kamarád je moc hodný a vždy si s manželem vzájemně pomáhají. Těsně před Vánoci se manželovi začalo dvojité vidění ztrácet a už může jezdit i autem sám.

Nyní napíši, co se nám přihodilo, tedy co se týče té materiální stránky.

Vodu máme ze své studny a velice dobrou vodu, hloubky 28 m a pramen prýští ze skály, jak nám sdělili místní. Bylo léto a ač vodu musíme ohřívat, místo studené vody nám tekla vlažná. Oba dva jsme v tomto totální analfabeti a ač jsme se nad tím pozastavovali, nechali jsme vše v klidu. Já to přikládala parnům, ale když přišel podzim a voda občas opět tekla teplá a až tak, že jsem si myla vlasy pod ní, to mně už začalo být podezřelé, ale nikdy by mě nenapadlo, co se z toho vyvine za finanční problém. Přišel listopad a tady u nás každým rokem je odečet elektřiny. Odečet dělá každým rokem stejný človíček, velice milý pán, který když zapisoval stav elektroměru se zhrozil. Lidi, co jste si pořídili, že jste najeli tolik elektřiny. Nic, odpovídám, ale jako když do mne uhodí blesk a mně bylo jasno. Ano, to bude čerpadlem ve studni! A víte, že je to možný, řekl pán. Hodiny se točily jako o život a po vypnutí expanzní nádoby z proudu, šly hodiny pomalinku. Tak a je to tady a mně bylo jasný, proč jsem si mohla mýt vlasy pod studenou vodou, tedy teplou. Čerpadlo ve studni jelo nonstop, ač bylo rozbité, voda tekla, ale za jakou cenu. Proč nekleklo rovnou?

Ihned jsme volali našeho opraváře, který dával čerpadlo do studně a ten zjistil, ano, je to tím a musí se koupit nové. Manžel nemohl jet a on sám přijel autem, tak manžela vzal do města, aby mohl koupit nové čerpadlo. Vše opravil a naše elektrické hodiny opět jedou pomalinku, ale nás to stálo před Vánoci slušnou částku, jenom 15 000,- Kč. Slušný dárek jsme dostali, ale jedno jsme si říkali, když nejde o život, nejde o nic. Nikdy nezůstane u jednoho opět. Za pár dní odešly kukačkové hodiny, poté odešla mikrovlnka  a mně těsně před Štědrým dnem odešel mobil.

Tak doufám, že ta 13 na konci roku 2013 a přivítáním Nového roku 2014 nás čeká jenom a jenom klid po všech stránkách, už je toho na mě nějak dost. Moc ráda jsem se rozloučila s rokem 2013 a přivítala rok 2014 s nadějí v lepší rok.

	Přidat do oblíbených		Přidat na
			Přidat na
	Vytisknout

	1	2	3	4	5	6	7	8	9	10