Můj Štědrý den

 Chtěla jsem se se čtenáři Chytré ženy podělit o svůj Štědrý den, a tak jsem napsala, jak tento den trávíváme.

        Na Štědrý den to u nás probíhá pokaždé skoro stejně. Ovšem k ohledu na věk můj a mého brátra se zvyky přeci jen trochu mění. Mně je teď 19, bráchovi 22.

Dříve, když jsme byli s bráchou malí, chodili jsme s našima přes den sáňkovat  a večer proběhla večeře a dárky. Ještě před třemi lety byly naše zvyky na Štědrý den absolutně stereotypní. Ráno vstát pozdě, cpát se cukrovím, k obědu polévka, po obědě pohádky a procházka. Potom koupání, vonění, oblékání do svátečního a fintění. Následovala večeře, před ní přípitek, u kterého vzpomínáme na zemřelé a myslíme na ty méně šťastné. Usedneme a od té doby nikdo nesmí vstát, je to stará tradice, kterou dodržujeme dodnes. Šupina v peněžence a mince pod talířem je samosřejmostí. Ale před třemi lety se narodila moje malá ségra, tím se veškeré naše zvyky a stereotypy rázem změnily. Nejen ty vánoční, ale zasaženo bylo i trávení Silvestra.

O štědrém dnu už od rána ségra nesmí do obýváku, abychom tam nachystali stromeček, svícny a výdobu. Po obědě se s ní jdeme projít, sáňkovat, následuje návštěva hřbitova a pomníčků u silnice našich známých a příbuzných. Večer už je nachystaný stůl a mojí sestře už se zdá něco podezřelé - sedíme všichni společně u stolu a jsme nafintění jak na svatbu. Následuje přípitek a večeře, načež se můj pesimisticko-flegmatický bratr začne smát extrémě kýčovité situaci: rodina společně u stolu, koledy, svícen... Když už jsme všichni po večeři a táta zase zdržuje s obíráním kapra, je nucen přestat a jít do připraveného obýváku  zazvonit zvonečkem, kvůli ségře. Rozdají se dárky a pokračuje se v přejídání cukrovím.

Kolem desáté hodiny se sbalím a jdu na půlnoční mši zpívat se sborem. Vrátím se, jdu spát, přemýšlím nad životem a nad tím, jak jde lidstvo do háje  a pak už jen opět čekám zbytek roku na jediný vyjímečný den v roce, který se pomalu, ale jistě mění v kýč. Ačkoliv... určité kouzlo tam vždycky bude a můžu být jedině ráda, že naše Vánoce probíhají relativně v klidu (ne vždycky:)), a že nějaké Vánoce vůbec mám.

Autor: veronika66

	Přidat do oblíbených		Přidat na
			Přidat na
	Vytisknout

	1	2	3	4	5	6	7	8	9	10