Rostlinné symboly Vánoc a adventu – nebezpečně krásné

Vánoce jsou za dveřmi, zapálili jsme další svíčku na adventním věnci, a tak je na čase připomenout si, že k tomuto období tradičně patří řada symbolů z rostlinné říše. Kromě vánočního stromečku naše domovy zdobí větvičky barborek, jmelí a za oknem rozkvétá brambořík.

Vánoční atmosféru dokresluje i řada tropických rostlin, například vánoční hvězda neboli pryšec překrásný, obrovské květy hvězdníku či vánoční kaktus. Před některými rostlinami bychom se ale měli mít na pozoru, jsou totiž jedovaté. Víte, které to jsou? A proč vlastně určité rostliny symbolizují právě čas adventu a Vánoc? Odkud zejména ty tropické pocházejí?

Vánoce bez rostlinných symbolů, voňavého jehličnatého stromku a krásných květin si asi ani nedokážeme představit. Rostliny doprovázejí Vánoce už od nepaměti a i za našich babiček se domovy zdobily nejen větvičkami třešní – barborkami a jmelím z domácích zdrojů, ale zahradníci pěstovali a na trzích prodávali před Vánoci i řadu tropických rostlin, jako jsou vánoční hvězdy, vánoční kaktusy, nebo dokonce malé palmy a cykasy. Měli bychom však mít na paměti, že některé tyto rostliny patří mezi jedovaté, a podle toho bychom s nimi měli i zacházet.

Rostlinné Vánoce z českého venkova

Barborky jste před Vánoci nalezli snad ve všech venkovských chalupách. Jedná se o starý lidový, původně pohanský zvyk, kdy si hospodyňky čtyři týdny před Vánoci na svátek sv. Barbory nařezaly větvičky třešní nebo višní, aby jim do Vánoc vykvetly. Rozkvetlé barborky mají symbolizovat zimní slunovrat nebo také příchod nového světla v podobě Ježíše Krista. Barborka je ale též rostlina z čeledi brukvovitých, která je zasvěcená sv. Barboře a v zimě tvoří křehké listové růžice. Z nich se v minulosti připravoval salát, špenát a hospodyně je přidávaly do adventních a vánočních jídel. O adventu se sbíraly i další byliny, například potočnice nebo ptačinec, a také houby, kterými si lidé zpestřovali svůj zimní jídelníček. Hospodyňky se však vydávaly i na trh, kde zahradníci prodávali přirychlené konvalinky, narcisy, tulipány, zlatice a břízy, které si spojujeme spíše s obdobím jara, a zdobily jimi domácnosti o Vánocích.

Stálezelené rostliny v hlavní roli

Ve vánoční výzdobě jsou oblíbené stálezelené dřeviny, ratolesti s bílými a červenými plody, které symbolizují život a v křesťanském pojetí jsou spojeny s krví Kristovou a životem věčným. Nejčastěji se používá jmelí, břečťan, ale také domácí smrkové a jedlové větévky. Jmelí, ačkoliv ho považujeme za tradiční symbol, nemá původ v Česku a v českých tradicích. Je to posvátná rostlina Keltů a zvyk zavěšování jmelí k nám přišel přibližně před sto lety z Anglie. Tak jak je to v přírodě, jmelí musí viset i v příbytku a nikdy se nedává do vázy. Ztratilo by svoji magickou sílu. Jmelí se zavěšuje na Štědrý den ráno a visí v domácnosti celý rok. Poté se nahrazuje jmelím novým. Staré jmelí se nesmí vyhodit, ale obřadně spálit. Do domu přináší štěstí, zdraví a boží požehnání.

Z britských ostrovů se k nám rozšířila obliba cesmíny s lesklými tmavě zelenými listy a červenými plody. V Čechách se k dekoraci používá již více než 100 let. Cesmína vynikne ve váze i aranžovaná na adventním věnci. S vyobrazením cesmíny se setkáváme na starých vánočních pohlednicích, na vánočních ubrouscích i na svátečním porcelánu. V současnosti se prodávají také cesmínové větvičky bez listů. Pocházejí z jiného druhu cesmíny, cesmíny přeslenité. Ta je na rozdíl od známější cesmíny ostrolisté opadavá, červené plody však vytrvávají na dřevině i v průběhu zimy.

Sváteční, ale nebezpečné

Jak jmelí, tak i cesmína patří k jedovatým rostlinám a nejsou ojedinělé. Předvánoční čas je neodmyslitelně spojen například také s jedovatým bramboříkem. Bramboříky se vyskytují především v oblasti východního Středomoří, v Malé Asii a v Íránu. U nás ve volné přírodě roste brambořík nachový. Do vánočních květináčů však patří šlechtěné kultivary, nejčastěji v bílé a červené barvě. Brambořík potřebuje dostatek vláhy a pro kvetení je ideální teplota okolo 16 stupňů. Při vyšších teplotách poměrně rychle odkvétá. Rostlina má jedovatou hlízu, glykosidy, které obsahuje, mohou být nebezpečné pro domácí mazlíčky i pro člověka.

Jednou z nejoblíbenějších vánočních květin je vánoční hvězda neboli pryšec překrásný. Její zářivě červené listeny zdobí nejednu českou sváteční tabuli a mnoho z nás si již Vánoce bez ní neumí představit. Tato rostlina pochází z Mexika a hojně se vyskytuje ve Střední Americe: Spojení pryšce překrásného a Vánoc se datuje do 16. století. Podle legendy chtěla chudá dívka uctít narození Ježíše dárkem, ale byla bez prostředků. Anděl jí tedy vnukl myšlenku, aby sebrala na okraji cesty před kostelem semínka a dala je na oltář. Ze semínek vyrostla nádherná rostlina, jejíž červené ‚květy‘ se staly symbolem Ježíšova narození, připomínkou hvězdy betlémské,. Stejně jako ostatní pryšcovité rostliny i vánoční hvězda roní při poranění bílý latex. Ten může být při kontaktu s pokožkou dráždivý. Rodiče by měli dát pozor na děti a zabránit náhodnému požití částí této rostliny, jelikož je mírně jedovatá.

Další krásnou, ale rovněž jedovatou tropickou vánoční květinou je hvězdník neboli rytířská hvězda. Jde o cibulovinu původem z Jižní Ameriky. O Vánocích zdobí domov obrovskými květy a je symbolem éterické krásy, ale také bohatství, štěstí a pohody. Cibule hvězdníku obsahuje toxické alkaloidy, které mohou způsobit bolesti hlavy a břicha. Laická veřejnost často zaměňuje hvězdník s velmi podobným příbuzným z jižní Afriky, a to je amarylis. I v obchodech se hvězdník pod tímto názvem často prodává. Amarylis se vyskytuje velmi vzácně, běžně jej u nás koupit nelze.

Zdroj, foto: Botanická zahrada

Tento článek také můžete

	Přidat do oblíbených		Přidat na
			Přidat na
	Vytisknout