Novoroční předsevzetíNovoroční předsevzetí Velký roční horoskop na rok 2019Velký roční horoskop na rok 2019 Jarní prázdniny 2019 - termínyJarní prázdniny 2019 - termíny Jak vyrobit budku z prkna?Jak vyrobit budku z prkna?
Chytrá žena na Facebooku
Kategorie
Vánoční strom
Přihlášení
Jméno :

Heslo :


  trvale

Dnes je
Středa 16.01. 2019
Dnes má svátek Ctirad
Vyhledávání
Doporučujeme
 
 
 
Naše speciály
ZAJÍMAVÉ TIPY
Dělená strava? Zase další dieta? Nebojte se, dělená strava spočívá v tom, že své jídlo dělíte na bílkoviny, sacharidy a neutrální potraviny.

Nevydařený vstup do nového roku

8. 01. 2019 | Vaše příběhy

Rok se s rokem sešel, a opět tu máme konec roku. Ten letošní, dnes už vlastně loňský silvestrovský večer, jsme se s přítelem rozhodli strávit sami na jeho chatě.

První rok po našem seznámení jsme byli u jeho rodičů. Měsíc na to Patrikovi zemřela maminka. Už na konci roku byla špatná, a tak jsme museli být s ní. Věděli jsme, že další konec roku už tu nebude.

Další rok jsme silvestrovský večer strávili společně se známými na dovolené na horách. A protože náš vztah trval už tři roky, tak ten poslední jsme se rozhodli strávit, jak jsem už zmínila, na chatě uprostřed lesů. Patrik měl svou chatu rád a já se přizpůsobila. Byli jsme domluveni, že Patrik ještě 29. prosince bude v práci a vyzvedne mě až den před Silvestrem u mě doma. Společně pak pojedeme na chatu. Předem jsme se domluvili, kdo z nás zajistí jaké pohoštění. Jenže Patrik mi volal už 28. prosince. Změnili mu šichtu a on musel zůstat na šestnáctku.

„Co to znamená? Nepojedeme na chatu?“ ptala jsem se. Měla jsem už nakoupeno, zabaleno a na chatu jsem se nakonec i těšila.

„Kdepak, pojedeme, ale vyzvednu tě autem až na Silvestra dopoledne. Během dne přece zvládneme vše nachystat?“

Samozřejmě, že zvládneme. Nebylo co chystat. Rozhodli jsme se poslední den v roce oslavit společně, jen možná s pár sousedy, kteří si všimnou, že jsme přijeli. Za ty tři roky jsem si získala mezi sousedy pár přátel. A tak jsem souhlasila.

Doma jsem ale neměla stání. Tašku jsem měla nachystanou v předsíni, a jen mi tam překážela. Napadlo mě, že Patrika překvapím. Měla jsem klíče od chaty od samého začátku. Kdykoli Patrik potřeboval něco na chatě zařídit a nemohl například kvůli pracovním povinnostem zajet tam sám, poprosil mě a já vše zařídila. A tak jsem napakovala potraviny do chladících tašek, popadla tašku s oblečením za popruh a šla na autobusovou zastávku.

Patrikovi zavolám, až tam dorazím. Vše nejdřív zařídím, vyzdobím, načančám, a pak mu sdělím, že má jet na chatu sám, protože já už tam dávno budu. Dorazí tak do krásně upravené chaty. Svíčky a všechny propriety jsem měla samozřejmě také s sebou. A pak si dáme společnou koupel a usneme v náručí u krbu…

Takové byly mé představy, když se autobus dokodrcal na zastávku nedaleko chatičky.

Nejdřív jsem si myslela, že jsou uvnitř zloději. To mě napadlo jako první, když jsem viděla už z dálky, že se na chatě svítí. Ovšem zloději by si těžko svítili, a už vůbec by neroztápěli krb, uvědomila jsem si a pozorovala jsem dým stoupající z komína. Ruce se mi chvěly roztržitostí. Nervózně jsem odemykala důvěrně známé dveře. V hale hořely svíčky a z ložnice jsem zaslechla smích. Tiše jsem přistoupila k otevřeným dveřím do ložnice. V posteli, na mém místě jsem uviděla souložící pár. Dívka si mě nejdříve nevšimla. Pak vypískla. Teprve pak se na mě podíval Patrik. Chtěla jsem utéct pryč, nohy mě ale zradily. Místo útěku jsem spadla na zem a třásla jsem se po celém těle.

„Chtěl jsem ti to už říct, ale nechtěl jsem tě ranit,“ řekl mi o pár minut později ten, kterého jsem tolik milovala.

„Tak teď jsi mě neranil, jsem úplně šťastná.“ Chtěla jsem ještě něco říct, ale hlas mě zradil.

Možná bych mu i odpustila. Tři roky jsou tři roky. Patrik mě ale nepřemlouval, neřekl mi, že mě má rád. Vztah rezolutně ukončil. Chtěla jsem se ho ještě zeptat, proč se mnou chtěl strávit poslední den v roce. Nemělo cenu se ale na něco ptát. Rozhodl se.

 A tak jsem příchod nového roku strávila v lese. Skutečně v lese. Když jsem z chaty odcházela, myslela jsem si, že stihnu ještě poslední autobus domů. I Patrik si to možná myslel. Ani mi nenabídl odvoz. Nemohl, měl už náhradnici.  Autobus ale vůbec nejel. Den před Silvestrem vynechal. Přemýšlela jsem, že si zavolám taxíka. Nakonec jsem ale celou noc probrečela schoulená v koutku u skály, kam jsme se chodívali v létě opalovat. Šampus, který jsem dovezla s sebou, jsem celý vypila. Ráno jsem se probrala s bolestí hlavy. Trvalo chvilku, než jsem si uvědomila, co se předchozího dne stalo. Autobus na Silvestra jel až v poledne. Neměl moc pasažérů. Dva mladíci klimbali na zadních sedadlech. Starší muž se díval z okýnka. A pak já, ubrečená, ušmudlaná a od tohoto dne opět sama, jsem usedla na sedadlo přímo za řidiče.

Tak to byl můj poslední den starého roku. Vstup do toho nového jsem probrečela, a teď už jen doufám, že jsem si smůlu vybrala hned na začátku roku 2019…


čtenářka
ChytráŽena.cz

Tento článek také můžete
* Přidat do oblíbených FACEBOOK Přidat na Facebook
GOOGLE Přidat na Google
TISK Vytisknout Linkuj
Hodnocení
Nelíbí 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 Líbí
1 2 3 4 5 6 7 8 9 10

Další fotografie ke článku Nevydařený vstup do nového roku:

Nevydařený vstup do nového roku
 



Komentáře
Obrázek uživatelky
profil
Zrada moc bolí, ale nebreč, tento mužský za to nestojí, ještě horší by bylo, kdybyste měli děti. Každé zlo je pro něco dobré, určitě přijde někdo, kdo Tě bude mít rád a nezradí.
Aktuální soutěže
Komerční prezentace
 
 
 
Náš tip

Dopřejte si krásná česká plastová okna.



NAVŠTIVTE NÁS ...
PŘIDAT MEZI OBLÍBENÉ NÁPOVĚDA VŠEOBECNÉ PODMÍNKY Zásady ochrany osobních údajů KONTAKT © Všechna práva vyhrazena   DESIGNED by   RSS 

Publikování nebo šíření obsahu serveru bez písemného souhlasu autora JE ZAKÁZÁNO !
Smajlíci: Copyright © Aiwan. Kolobok smiles