Blíží se Vánoce a tak nadešel čas napsat dopis Ježíškovi. Syn se na to moc těšil. Prohlédli jsme si několik katalogů s hračkama a vybrali ty, které si syn nejvíce přál. Napsali jsme dopis a syn některé hračky Ježíškovi také namaloval. Dal si opravdu záležet a moc se mu to povedlo. Dopis vložil do obálky a nadepsal "PRO JEŽÍŠKA". Obálku dal za okno.
Večer mě rozbolela hlava a tak jsem si šla lehnout kolem 8. hodiny společně se synem. Na dopis jsem úplně zapomněla. Ráno syn vyskočil z postele a utíkal se podívat za okno. Teprve v tu chvíli mi došlo, co se stalo. Nestihla jsem ho již zastavit. Přemýšlela jsem, jak mu vysvětlím, že si Ježíšek dopis neodnesl a jak nejlépe zmírnit jeho zklamání. Čekalo mě však velké překvapení. Syn přiběhl, zářil štěstím a křičel: "Mami, není tam, Ježíšek si ho odnesl." Šla jsem se tedy podívat za okno a dopis tam opravdu nebyl.
Prohledali jsme s manželem celý dvůr kolem domu i ulici před domem. Dopis jsme nikde nenašli. Dělali jsme si srandu, že si ho asi opravdu odnesl Ježíšek.
Po několika dnech jsem již vypustila z hlavy myšlenku, kam se dopis ztratil. Šli jsme na procházku. Byli jsme asi 200 m od našeho domu, ve vedlejší ulici, když jsem zahlédla v kaluži nějakou obálku. Nedalo mi to a obálku jsem zvedla. Jak již tušíte, byl to dopis mého syna. Syn šel s tatínkem naštěstí pár kroků za mnou a vůbec nepostřehl, že něco sbírám ze země. Říkala jsem si, jak by byl zklamaný, kdyby dopis našel on.
Záhada byla rozluštěna, vše dobře dopadlo a já si už příště dám větší pozor, abych na dopis nezapomněla. A jednou, až syn nebude věřit na Ježíška, tak mu to možná budu vyprávět.
ChytráŽena.cz