Fakta o bolesti zad v 10 bodech

1. Jak jsou bolesti zad rozšířené?

Pojmem civilizační choroby, nebo též nemoci z blahobytu, označujeme zdravotní problémy, které se objevují častěji ve vyspělých než v rozvojových zemích. Ačkoli je označení často nadužíváno, v případě bolestí zad tomu tak rozhodně není. Těžko bychom hledali chorobu, k níž by se označení hodilo více než k nim - bolestmi zad totiž v průběhu svého života v ČR trpí až 80 % dospělé populace. Kromě toho jsou u nás bolesti zad například příčinou jedné z pěti pracovních neschopenek. V rámci EU jsou statistiky neméně varovné, postiženo je na 120 milionů lidí a přímé náklady na léčbu bolestí zad zde dosahují bezmála čtvrt bilionu eur ročně.

2. Co bolesti zad způsobuje?

Příčiny zdravotních potíží v oblasti zad jsou velmi různorodé, avšak spojuje je jeden ústřední problém - špatné držení těla. Potenciálně neškodné aktivity, jako je stání, sezení, ohýbání se nebo chůze se totiž při dlouhodobě špatném držení těla v jejich průběhu mění v hlavní zdroje potíží s bolestmi zad.

3. Je sedavé zaměstnání nejnebezpečnější práce na světě?

Až 70 % zaměstnanců v ČR má sedavé povolání, sezení v kanceláři a práce u počítače je tak běžnou součástí životů většiny z nás. Problémy přichází, když nejsme schopni při sezení udržet tělo ve správné poloze. To je přitom v prvních dnech léčby bez vynaložení enormního úsilí a bez pomůcek téměř nemožné, už kvůli ochablosti zádového a břišního svalstva z nedostatku jiného pohybu. Vadné držení těla způsobuje potíže, které tak vysluhují sedavým povoláním titul nejnebezpečnější práce na světě.

4. Jaké jsou jiné rizikové aktivity?

Kromě nadměrného sezení však existuje celá řada dalších činností, které mohou způsobit problémy se zády. Jsou jimi především ty, které zvyšují pravděpodobnost přepínání či špatné rotace v dolní části zad či zranění svalů, kloubů, šlach a plotének - zejména některé sporty, práce na zahradě či zvedání předmětů. Problémy však mohou způsobit i méně nápadné aktivity, jako je řízení auta.

5. Kdo je nejvíce ohrožen?

Bolesti zad mohou být spojeny jak s profesí, tak s trávením volného času. Nejvíce by si měli dávat pozor lidé, kteří jsou na nohou nebo sedí celý den, jako učitelé nebo administrativní pracovníci. Dále jsou ohroženi například řemeslníci či zdravotní sestry, zkrátka lidé vykonávající fyzicky náročné práce. Při tělesném vypětí by měli o zdraví svých zad pečlivě dbát i sportovci. Bolesti přichází často samovolně u starších pacientů, u kterých je často nelze kvůli kombinaci s jinými nemocemi řešit léky. V každém věku pak s bolavými zády bojují těhotné ženy.

6. Jaké nemoci za bolestmi zad stojí?

Často se v souvislosti s nemocemi mluví o chronických bolestech zad. Co to znamená? Složitou vědu za tím hledat nemusíme, v lékařské terminologii se jednoduše jako akutní označují případy trvající od několika dní do 3 měsíců, delší případy jsou pak označovány jako chronické. Mezi nejčastější nemoci patří:

Osteoporóza = metabolická kostní choroba, která se projevuje řídnutím kostní tkáně
Revmatoidní artritida = zánětlivé autoimunitní onemocnění, které se projevuje především zánětem a bolestivostí kloubů a jejich postupným poškozením, postihuje však i ostatní orgány
Osteroartritida = vyznačuje se postupnou ztrátou chrupavky a přerůstání kostí do kloubů (kostnatění kloubních spojů)
Bechtěrevova nemoc = chronické zánětlivé onemocnění především páteřních obratlů
Fibromyalgie =chronický, nezánětlivý muskuloskeletální syndrom (jeden z projevů mimokloubního revmatismu) charakterizovaný plošnou bolestí se ztuhlostí
Skolióza = deformace páteře, trojrozměrná se sklonem a posunem obratlů ve frontální (stranové zakřivení), sagitální (změny fyziologické lordózy a kyfózy) a transverzální (rotace páteřního sloupce) rovině
Spondylolistéza = posun sklouznutí jednoho obratle dopředu vůči obratli níže umístěnému

7. Jak bolesti léčit - stačí si na ně vzít prášek?

Až 72 % pacientů řeší své problémy s bolestmi zad analgetiky, léky proti bolesti. Ty však jen tlumí bolestivé následky a v žádném případě neodstraňují příčinu bolesti, mohou navíc působit komplikace v trávicím traktu. Při léčbě je třeba především pečlivě dbát o správné držení těla, aby se zamezilo prohlubování problémů. V případě potíží způsobených jinak než nesprávným životním stylem je léčba dále individuální.

8. Jak potížím předejít?

Ideálním řešením je se problémům správnou prevencí úplně vyvarovat. Kromě správného držení těla, dodržování zásad sezení či správně zvolené matrace je zásadní alespoň základní fyzická aktivita. Nemusí se jednat o žádný výbušný sport - v poslední době stále více lidí volí naopak jako prevenci poklidná východní cvičení, například jógu. Vhod mohou přijít i jiné protahovací cviky. Pro vyznavače klasičtějších způsobů lze doporučit plavání, návštěvu lázní či sauny.

9. Jak správně sedět?

Pro správné sezení hraje významnou roli i nastavení pracovního prostředí. Pracovní stůl by měl být asi 80 cm vysoký, k němu přibližně 50 cm vysoká židle, jejíž opěradlo je v devadesátistupňové svislé poloze vůči sedadlu. Horní hrana obrazovky musí být v úrovni vašeho čela. Většina kancelářských židlí umožňuje přizpůsobit svou výšku vašim potřebám. U ostatních předmětů si můžete vypomoci jinak, třeba podložením monitoru počítače knížkou. Při práci se nehrbte, permanentně zasunutá hlava mezi rameny a sevřený hrudník mohou vyvolat migrény, závratě, ztuhlost šíje či zhoršené dýchání. Důležité jsou přestávky v práci, každou hodinu je vhodné vstát a projít se, případně se protáhnout. Novodobým trendem je i práce ve stoje, čemuž se uzpůsobuje i nabídka vybavení, například vertikální počítačová myš.

10. Jaké jsou další výhody správného držení těla?

Vyvarování se bolesti zad je samo o sobě dostatečným důvodem pro péči o správné držení těla. Není však jedinou výhodou, která z něj plyne. V očích druhých je správné držení těla známkou sebedůvěry, garantuje lepší prosazení se v konverzaci či výhodnější vyjednávací pozici v obchodních jednáních. Kromě neverbální komunikace pak dává více energie, posiluje mysl i organismus.