Nejlepší velikonoční beránek?Nejlepší velikonoční beránek? MDŽ nebo Den matek?MDŽ nebo Den matek? Jak vyfouknout velikonoční vajíčkoJak vyfouknout velikonoční vajíčko Školní rok a prázdniny ve školním roce 2023/2024Školní rok a prázdniny ve školním roce 2023/2024
Chytrá žena na Facebooku
Kategorie
Velikonoční nadílka
Soutěžte s námi o 350 skvělých výher
do konce zbývá:
Přihlášení
Jméno :

Heslo :


  trvale

Dnes je
Čtvrtek 28.03. 2024
Dnes má svátek Soňa
Vyhledávání
Doporučujeme
 
 
 

Naše speciály
ZAJÍMAVÉ TIPY

Vánoční dobrodružství s dobrým koncem

24. 12. 2019 | Vaše příběhy

Vyrůstala jsem na Slovensku, v malé vesničce uprostřed hor. Tenkrát ještě bývaly Vánoce na sněhu a fakt si nepamatuji takové, co by byly „na blátě“. Na svátky jsme se všichni náležitě těšili a tipovali si, copak nám asi Ježíšek ten rok nadělí. Nikdy jsem neměla přemrštěná přání, stačila mi nějaká knížka, když jsem byla menší, tak hračka, oblečení.

V tento čas mívali lidé k sobě nějak blíž, setkávali se sousedé, zpívaly se koledy a stráně ožívaly dětským smíchem. Velikým zážitkem byla cesta na půlnoční, já to měla blízko, bydleli jsme uprostřed vesnice, ale mnozí kamarádi a spolužáci se s rodiči vydávali na lyžích nebo sáních z okolních osad. Sníh vrzal pod nohami, vzduch voněl a od úst nám stoupala pára… Samozřejmě, že hned na mši jsme si obuly nové kozačky, tenkrát letěly „kordovanky“ různých barev, navlékly se do nových bund a kabátů. Kostel vždy praskal ve švech, společně jsme pěli koledy a pak si přáli požehnaných Vánoc.

Ten rok mi Ježíšek nadělil společenskou hru, sadu pastelek a výpravnou pohádkovou knížku. Mladší bráška mi ji záviděl a potají se kochal nad draky a čaroději. Slíbila jsem mu, že mu z ní budu číst. Na Boží hod vánoční se rodiče pravidelně scházeli se sousedy na kafíčko, grog a partičku karet a my děti jsme s nadšením uvítaly možnost udělat si vlastní vánoční program. Sousedí bydleli hned naproti a jejich Hanička byla moje nejlepší kamarádka. Já dostala na starost dozor nad bráchou i Hankou, jakožto nejstarší a museli jsme slíbit, že nic neprovedeme a budeme si způsobně hrát.          

Usadili jsme se v kuchyni, protože tam byla kachlová kamna, a tudíž bylo i nejtepleji. Než rodiče odešli na návštěvu, do kamen přiložili a přikázali mi více si kamen nevšímat. Na stole jsme měli mísu cukroví, zbytek kapřích řízků a oblíbené buráky. Četla jsem pohádky, hráli jsme Kloboučku hop a Člověče nezlob se. Pak mě napadlo, že bychom mohli dát na sporák zbytek voňavé purpury, abychom si vánoční pohodu ještě umocnili. Zdálo se mi, že žár z kamen je již slabý a že koření nebude správně doutnat. Udělala jsem přesně to, co nám bylo zakázáno, otevřela jsem kamna, tedy vrátka na nich a lopatkou posouvala zbytek dřeva a popela, abych mohla přiložit. To se mi sice podařilo, ale když jsem chtěla dvířka zavřít, upadla a zůstala v tzv.„uhláku“, který už byl naštěstí prázdný. 

V té chvíli jsme všichni začali plakat a s hrůzou očekávali to nejhorší a já musela přemýšlet, jak situaci zvládnout. Usadili jsme se kolem kamen a pozorovali  plameny v otevřené peci. Svorně jsme se modlili, aby rodiče brzo přišli domů a abychom nevyhořeli. Modlitby jsme protkávali koledami, a takto vytrvali asi hodinu, než se rodiče vrátili. Uhasit oheň vodou nás tehdy vůbec nenapadlo a dnes si uvědomuji, že by pak mohla případná jiskra cokoliv zapálit. Navíc na stole stála plná sifónová láhev v drátěném obalu, která nesměla chybět v žádné domácnosti. V kombinaci s plameny, při hašení, by to mohla být vražedná kombinace…             

Otevřená kamna jsme uhlídali, dřevo v klidu dohořelo a když rodiče přišli domů, ani nám nevyčinili, byli rádi, že se nám nic nestalo. Od těchto Vánoc uběhlo víc než 50 let a pořád vzpomínáme na sváteční večer, kdy naše modlení a koledy udržely oheň tam, kde měl být a nedošlo k neštěstí.   Ten další rok jsme už šli s bráchou na návštěvu sousedů spolu s mámou a tátou. Inu, pro jistotu…A kachlová kamna byla o pár let nahrazena ústředním topením. Ale atmosféru Vánoc nedělají přece věci, ale pohoda a láska v srdcích. Vánoce jsou mé nejoblíbenější svátky. Letos budou zvlášť očekávané, protože k mé vnučce Sárince přibyla druhá holčička, malá Ellinka.

Manžel s námi již není, odešel na věčnost před více než 3 roky, ale v našich myslích a vzpomínkách zůstane navždy. Vím, že z nebeské výše bdí nad kroky milovaných vnuček a Sárinka za krátký čas bude sestřence vyprávět, jaký byl děda koumák a vtipálek. Jak spolu jezdili na sáňkách a chodili se klouzat, trefovali koulemi sněhuláka a zpívali koledy…

Tak šťastné a veselé všem lidem dobré vůle.

 

Bertice - čtenářka
ChytráŽena.cz


Tento článek také můžete
* Přidat do oblíbených FACEBOOK Přidat na Facebook
GOOGLE Přidat na Google
TISK Vytisknout Linkuj
Hodnocení
Nelíbí 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 Líbí
1 2 3 4 5 6 7 8 9 10

Další fotografie ke článku Vánoční dobrodružství s dobrým koncem:

Vánoční dobrodružství s dobrým koncem
Vánoční dobrodružství s dobrým koncem
Vánoční dobrodružství s dobrým koncem
Vánoční dobrodružství s dobrým koncem
Vánoční dobrodružství s dobrým koncem
Vánoční dobrodružství s dobrým koncem
Vánoční dobrodružství s dobrým koncem
 



Komentáře
« Předchozí   1   2  Následující » 
Obrázek uživatelky
profil
Moc hezké, a vybavilo se mi naše vánoční setkání u mojí milované babičky, kde se koledy zpívaly a vše se neslo v krásné, milé atmosféře.
Obrázek uživatelky
profil
Jaruško, krásně napsané. Taky si pamatuji vánoce se spoustou sněhu, vyrostla jsem na vesnici na Třebíčsku a do Vejprt, které tu zmiňuje Martina59, jsem jezdívala vlakem do nemocnice k panu primáři Sudkovi, když jsme od roku 1974 po dobu 15 let bydleli v Klášterci nad Ohří. Kolem vlaku byly sněhové mantinely vyšší než vlak.
Obrázek uživatelky
profil
ano, pribeh tam byl. Uz jej mam i v rodinne kronice, kterou pisi ctvrtym rokem. Fota, vystrizky, vzpominky...Smajlík
Obrázek uživatelky
profil
rád jsem si povídání přečetl i podruhé, zaujalo mne také v jednom s posledních čísel oblíbeného časopisu Překvapení...
Obrázek uživatelky
profil

Jaruško, moc pěkně jsi to napsalaSmajlík také vzpomínám na Vánoce, když jsme byly my holky malé. Bydleli jsme ve Vejprtech a tam bývalo vždy hodně sněhu,někdy byly mantinely vyšší než my
Aktuální soutěže
Komerční prezentace
 
 
 
Náš tip


NAVŠTIVTE NÁS ...
PŘIDAT MEZI OBLÍBENÉ NÁPOVĚDA VŠEOBECNÉ PODMÍNKY Zásady ochrany osobních údajů KONTAKT © Všechna práva vyhrazena   DESIGNED by   RSS 

Publikování nebo šíření obsahu serveru bez písemného souhlasu autora JE ZAKÁZÁNO !
Smajlíci: Copyright © Aiwan. Kolobok smiles