Milé přítelkyně, maminky,
asi většina z vás každý rok přemýšlí, jak udělat pro svoje dítka ty nejkrásnější Vánoce, na které nikdy nezapomenou. I já to již mnoho let prožívám a od dob, kdy moje dcera začala brát rozum, vymýšlím rok co rok vánoční překvapení. Není to o tom, jak velký a jak drahý dárek dostane, ale jde o cestu, která ji čeká, než ho získá. Zdá se Vám můj úvod divný, nesrozumitelný, bláznivý? Možná je, ale mně každý rok už mnoho let přináší Štědrý večer slzy dojetí, kterým se neubráním, když vidím její radost. A vděčím za to vlastně mým rodičům. Nikdy nezapomenu na Vánoce, kdy mi bylo 5, 6, možná sedm let. Všechny dárečky pod stromečkem jsme již rozbalili, rodiče mě poslali umýt a když jsem se vrátila, čekal mě šok. Pod stromečkem ležel metrový plyšový medvěd! Dlouho jsem se nemohla ani nadechnout. Je to pro mě zážitek, na který vzpomínám už více než 30 let.
Určitě i vaši miláčkové mají každý rok jeden vysněný dárek, který je ten "top". A s mým "plyšovým" zážitkem se snažím každý rok, alespoň ten nej dáreček splnit, ale není to zadarmo. Jednou jsem do talíře s rybí polévkou speciálně dceři uvařila pět těstovinových písmenek, po jejichž sestavení do slova našla pokoj, ve kterém je její vysněný dárek schovaný. Jindy jsem mezi ozdoby na stromeček pověsila klíč, zamkla všechny pokoje, a ona musela najít ten správný... Moje dcera léta toužila po notebooku. Když jsem od zaměstnavatele dostala služební, svůj soukormý jsem jí zabalila do krabice od zimní bundy. Na tuhle reakci nikdy nezapomenu: "No mami, proč mi kupuješ bundu, když mám od babičky úplně novou!" Pak začala z krabice vytahovat výplň a chvilku to vypadalo, že pod stromečkem zkolabuje.
Milé maminky, není tohle to pravé kouzlo Vánoc? Mojí dceři je úplně jedno, jestli mám umytá okna, jestli na poličce leží trošku prachu nebo jestli u nás můžeme jíst z podlahy. Je jí dnes sice již 17, ale vím, že i letos přemýšlí, co pro ni na Štědrý večer připravuji... A já mám i letos nový nápad a na 24.12. se těším víc než ona...
Autor: cernaivana