Vánoční stromeček

V naší rodině byla na Vánoce tradice mít živý stromeček. Každý rok ho tatínek vždy zhruba čtrnáct dní před Štědrým dnem koupil po cestě z práce. Vždycky jsem se běžela kouknout do sklepa, kam jsme ho dávali, jak vypadá a jak voní.

Když mi bylo asi dvanáct let, maminka začátkem prosince dostala žlučníkový záchvat a odvezli ji do nemocnice.

Tatínek za ní každý den jezdil a po příjezdu domů se musel postarat o mě a bráchu. Byli jsme už velcí, a tak jsme uklidili, ale táta nám zkontroloval úkoly a uvařil na druhý den.

Maminku nechtěli operovat, že bylo před Vánoci. Nakonec se ale rozhodli, že nebudou nic riskovat a v polovině prosince ji operovali. V době, kdy jiné rodiny mají už upečené vánoční cukroví, nakupují dárky a těší se z atmosféry Vánoc. My jezdili za maminkou do nemocnice a já po večerech brečela, že maminka na ježíška - nadílku nebude doma a že ani nebudeme mít stromeček. Přemýšlela jsem, že ho uřízneme na zahradě, ale nebyl tam žádný jehličnan, který by se hodil. Tatínek jezdil pozdě večer z práce a často ani nestihl navštívit maminku v nemocnici. Cukroví nám napekla babička, a my s bráchou uklízeli, jak nejlíp jsme uměli. Dokonce jsem se smířila s tím, že stromeček nebude, říkala jsem si, že je to stejně jedno, když maminka nebude doma, že si uděláme ježíška (nadílku) později.

Tento rok jsem se na Štědrý den vůbec netěšila.
Několik dní před Štědrým dnem přijel tatínek z práce dříve, měl plnou tašku dárků a v ruce vánoční stromeček a ještě jedno velké překvapení, maminku pustí před Štědrým dnem domů! Štěstím jsem brečela, já i táta. Všichni jsme se ještě dali do úklidu a den před Vánoci už čekali, až tatínek přiveze mamku domů. Nemocnice byla zhruba devět kilometrů od našeho bydliště, a tak cesta z ní trvala zhruba patnáct minut, v období zimy maximálně třicet minut. Jenže byly dvě hodiny pryč a rodiče nikde, byly tři hodiny pryč a rodiče pořád nikde. Seděla jsem u okna,  vyhlížela naši škodovku  a brečela jsem, protože jsem měla strach, že se rodičům něco stalo. V tu dobu měl jen málokdo mobilní telefon a tak nebylo možné zavolat. Když jsem šla od okna, slyším, jak zastavilo auto, běžela jsem k oknu a vidím naši šedou škodovku.

Rodiče přijeli později, protože byli nakupovat dárky, maminka byla po operaci, a přesto šla na nákupy. Když jsem viděla, jak jdou, štěstím jsem brečela, tatínek dřel plné tašky a ještě měli nějaké tašky v autě. Chtěli nám udělat krásné Vánoce a to se povedlo. Byly to ty nejkrásnější Vánoce, které jsem do té doby zažila. Na Štědrý den jsme já, brácha a táta ozdobili stromeček a těšili se na Štědrý večer. Byly to opravdu ty nejkrásnější Vánoce s krásně voňavým stromečkem a s celou rodinou.

Lipsas - čtenářka

ChytráŽena.cz

	Přidat do oblíbených		Přidat na
			Přidat na
	Vytisknout

	1	2	3	4	5	6	7	8	9	10