Léto - čas jahodLéto - čas jahod Čas malinČas malin Rybízová marmeláda - nejoblíbenější receptyRybízová marmeláda - nejoblíbenější recepty Bílý a červený rybíz – zdravé ovoce výrazné chutiBílý a červený rybíz – zdravé ovoce výrazné chuti
Chytrá žena na Facebooku
Kategorie
Přihlášení
Jméno :

Heslo :


  trvale

Dnes je
pondělí 16.07. 2018
Dnes má svátek Luboš
Vyhledávání
Doporučujeme
 
 
 

Naše speciály
ZAJÍMAVÉ TIPY
Dělená strava? Zase další dieta? Nebojte se, dělená strava spočívá v tom, že své jídlo dělíte na bílkoviny, sacharidy a neutrální potraviny.

Jak ši še dneška měla?

14. 02. 2016 | Vaše příběhy

Naše poslední Vánoce byly krásné, na dárečky bohaté, radost dětí byla obrovská, leč se zdravotně moc nevyvedly.  Začalo to problémovou nocí před Štědrým dnem, kdy jsem se nedobrovolně nad ránem projela na pohotovost a zpět. Mladší syn měl akutní laryngitidu a já jsem se celou cestu v autě modlila nejen za to, abych s ním do nemocnice dojela včas, ale také aby si nás tam nenechali. Na krčním se s námi nepárali a hned nás objednali na dětské, že si půjdeme lehnout. Polykala jsem statečně slzy a v duchu si představovala, jak manžel smaží sám kapra. Úsměvná myšlenka!

Naštěstí na dětském byla úžasná sestra a velmi sympatický mladý pan doktor. Buď mě Bůh vyslyšel, nebo už měli těch příjmů za noc na oddělení plné zuby, a nebo zkrátka na mně lékař viděl, že jsem na pokraji šílenství, tak dal Vašínkovi čípek, poučil nás, jaké léky mu mám dávat, co hlídat, kdy se neprodleně vrátit KDYBY... a poslal nás domů. V dobré náladě jsem si užila jízdu z Opavy po prázdných cestách domů a těšila se, že budeme na Štědrý den doma. Super! Všechno dobře dopadlo, Vaška jsem ládovala utišujícími léky, doma jsme to zvládli, nemocnice nás minula, jen Vašík přišel o večeři, protože při ní přímo na židli tvrdě usnul.

jak jsi se mělaUž druhý den se ozvaly nepříjemné bacily znovu. Tentokrát zaútočily na staršího syna. Honzík prospal na návštěvě u babičky celé odpoledne. Z nevinného poobědového spánku se vyklubal spánek tříhodinový, ze kterého se syn probral s ukrutnou bolestí hlavy, krku a očima červenýma jako angorák.

Babička kořenářka rychle spustila svou lidovou medicínu, udělala zábal na krk, připravila citrón s medem, navařila bylinkový čaj a vnutila to ubohému chlapci. Nicméně tato medicína zabrala a druhý den byl Honza fit… tedy aspoň na další dva dny.

Ovšem v neděli po svátcích už byl čilý a zdravý pouze ten, který před pár dny „umíral“.  Vašík byl stále v dobré náladě, pouštěl si koledy, koukal na pohádky a vůbec měl spoustu elánu navzdory tomu, že stále bral zklidňující léky. Za to my tři ostatní členové rodiny jsme odpadli všichni naráz. Už jsme se prali i o kapesníky a navařený čaj a stále nám nebylo líp a líp. Honza odmítal ležet v posteli, seděl u televize nebo  u počítače a brblal, že to jsou zkažené prázdniny, když nemůže ani ven za kamarády.

Já jsem po jednodenním ležení neležení usoudila, že nejlepší to bude rozchodit a pustila jsem se navlečená do teplých věcí a s kapesníky vždy po ruce do zdolávání svých pracovních restů. No a povedlo se. Za dva dny se bacily umoudřily a odchvátaly jinam. Nejvíce si své trápeníčko pěstoval náš tatínek. Znáte to: chlap a rýmečka!  Dělám si z něj legraci, ale asi to odnesl opravdu nejhůře. Z počátku se přemáhal a chodil za námi zahrát si hry na novém X-boxu, který jsme si naježili pod stromeček. Ale pak už zůstával víc a víc v posteli, začal se potit a jeho prochlazení ne a ne ustoupit. Den před Silvestrem ho usazené dutiny potrápily ještě víc. Začaly ho bolet zuby. Celá čelist! Na Silvestra ráno jsem mu nabízela, že ho odvezu na pohotovost.

„Jsi normální? Co bych tam asi dělal?“ rozčiloval se náš pacient. „Co mi tam asi dají? Injekci? Na jak dlouho? Už jsem to zažil. To povolí!“ Když povolí, tak povolí, řekla jsem si. Venku mrzlo, za volant se mi nechtělo. „Nechceš, nevnucuju se!“  Pomyslela jsem si.

Chvíli poté se hnal oblečený do auta, že si jede k mámě pro medicínu. Babka kořenářka opět zapojila svou lidovou medicínu do hry a vyzbrojila ho lahví domácího kalvadosu. A tak náš milý tatínek celý den špláchal zuby v alkoholu. Silvestrovský večer jsme s Honzíkem spolu sami dva trávili u televize, u her a prohlížení fotek. Před půlnocí náš tatíček sešel dolů si s námi připít a udělat venku ohňostroj. Pořádně se oblékl, na hlavě měl stále plínku, že vypadal jako Tomáš Holý, když ho ve „Velrybě“ bolely zuby.  Ohňostroj se mu povedl, kluci byli nadšení a mohli jsme jít v klidu spát.

Na Nový rok se vše zhoršilo. Lidová medicína nezabírala, moje nabídka na odvoz na pohotovost vzala opět za své, tak jsem se přestala o svého muže starat. Udělala jsem oběd, ale můj muž do sebe vsoukal jen trochu vývaru, že ho to bolí, maso že nepokouše. No a ta polévka bylo asi jeho poslední jídlo, co do sebe dostal. Pak už se to jen zhoršovalo. Pořád jsem nechápala, proč nemůže jíst. Pak se přiznal, že ten kalvados byl tak silný, že si vypálil celou pusu, takže ho teď už nebolely jen zuby, ale také rozbolavělé dásně i celé patro.

Po novém roce si dal konečně říct (už mu nic jiného nezbývalo) a šel k doktorce pro nemocenskou. S bolestí a po třech dnech hladovky nebyl schopný jít do práce.

„Proboha!“ zhrozila se obvoďačka. „Teda, že mi tu chodí staré ženské, co se samy léčí a pak stejně přijdou, to už jsem si zvykla. Ale Vy! Takový mladý chlap! Proč jste nejel na pohotovost?“ Doktorka nechápavě kroutila hlavou, když mu kontrolovala v puse tu spoušť. Předepsala mu mast na zahojení, vypsala mu nemocenský lístek a přísně mu doporučila, aby příště jel na ORL na pohotovost.

Když mi to doma muž vyprávěl, vítězoslavně jsem se usmívala. „Vidíš, co jsem Ti říkala!“

Manžel stále nic nejedl, pouze pil heřmánkový čaj, pak jsem mu vnutila piškoty namáčené do čaje, že ty by mu nemohly uškodit, tak do sebe vsoukal alespoň nějaké jídlo. Polévky byť rozmixované mu vadily, že mu vadí sůl i koření. Nic nechtěl. Nedokázal sníst ani řídký pudink. Tvrdá dieta! Zatímco já přes svátky zvesela nabrala 2,5 kilo, on dobré 3 shodil.

 Po pár dnech jeho léčení jsem přijela z práce a mužík mě vítal v županu se slovy:

„Jak ši še dneška měla, Pavlínko?“ Myslela jsem si, že jsem se přeslechla.

„Cože?“ udivila jsem se. A rozesmála jsem se. Když před Vámi stojí zarostlý chlap v županu s plenkou na hlavě a šišlá, tak jde veškerá lítost stranou.

„Já neumím požádně mluvit. Špal šem a muším še rozmluvit.“ To už jsem se smála nahlas.

Bylo mi manžela líto, ale bylo vidět, že už mu je lépe, dokonce po trošičkách začal jíst. Ale protože byl zesláblý, pořád spal a to se mu pak prý přilepil jazyk a musel se rozmluvit, tak šišlal. (Tedy jeho vysvětlení).

No, nakonec se konečně uzdravil, i šišlat přestal, ale měl teda pár pořádně krutých bolestivých dnů.

Jak já ho ale znám, tak příště se zachová úplně stejně. Zase se bude léčit babskými medicínami. Je totiž pořádně tvrdohlavý!


Palka - čtenářka
ChytráŽena.cz

Tento článek také můžete
* Přidat do oblíbených FACEBOOK Přidat na Facebook
GOOGLE Přidat na Google
TISK Vytisknout Linkuj
Hodnocení
Nelíbí 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 Líbí
1 2 3 4 5 6 7 8 9 10

Další fotografie ke článku Jak ši še dneška měla?:

Jak ši še dneška měla?
 



Komentáře
« Předchozí   1   2  Následující » 
Obrázek uživatelky
profil
Pěkný příběh ze života. Já byla loni se starším synem autem v noci na pohotovosti v Ostravě. On zub měl vytržený,ale ránu mu měla doktorka zašít, což učinil až primář na pohotovosti. Byl nevrlý jako sáně v létě, že jsme jej vyhnali z postele. Klukovi celý den tekla z rány krev, tak jsme to museli řešit a já raději jela s ním.Po ošetření byl klid, ale užil si svoje.
Obrázek uživatelky
profil
Pavlínko, jsem ve skluzu, čtu až dneska. Pěkně napsáno!Smajlík
Moc pěkné Vánoce jste neměli, ale konec dobrý, všechno dobré. Přeju vám, abyste letos měli svátky krásné, bez nemocí a trápení.
Ale jak jsi psala, že muž šišlal, lekla jsem se, že ho zuby tak bolely, až mu je musel zubař vytrhnout.Naštěstí příčina byla jiná.
Obrázek uživatelky
profil
Smajlík
Vše dobře dopadlo a Vašík nepřišel o krásné svátky s celou rodinou.

Tvůj muž nemoc odnesl nejvíce.
Obrázek uživatelky
profil
Pavlínko,moc pěkně jsi to napsalaSmajlík
Sice svátky moc pěkné nebyly,ale musela jsem se zasmát šišlání Tvého mužeSmajlík
Obrázek uživatelky
profil
moc Vám děkuji za krásné komentáře.
A vůbec se neomlouvejte, že jste se smáli.. Já se taky smála a nahlas a od srdce. Ono to v tom článku tak nevyzní, jako když to člověk slyší naživoSmajlík

Je pravda, že to nachlazení manžela pořádně potrápilo, byl vlastně doma ještě pak po vánocích 2 týdny, než se z toho dostal.
Aktuální soutěže
Komerční prezentace
 
 
 
Náš tip

Dopřejte si krásná česká plastová okna.



NAVŠTIVTE NÁS ...
PŘIDAT MEZI OBLÍBENÉ NÁPOVĚDA VŠEOBECNÉ PODMÍNKY Zásady ochrany osobních údajů KONTAKT © Všechna práva vyhrazena   DESIGNED by   RSS 

Publikování nebo šíření obsahu serveru bez písemného souhlasu autora JE ZAKÁZÁNO !
Smajlíci: Copyright © Aiwan. Kolobok smiles