Adventní výlet do Klatov

Je samozřejmě na každém z nás, nakolik podlehneme mediální masáži a komerčním tlakům a s tikem v oku budeme péct, vařit, smažit, smýčit a uklízet nebo pořádat rally s nákupními vozíky v obchodních centrech. 

Jak roky běží, přizpůsobili jsme si adventní čas k obrazu svému, a tak jsme přemýšleli, kam bychom vyrazili na výlet, abychom se vyhnuli výše popisovaným aktivitám.

Mlhavé deštivé počasí nás tentokrát od vycházky do přírody odradilo, tak co najít nějaký kulturní stánek, hrad, muzeum, klášter? Ukázalo se, že v tuto roční dobu není mnoho zpřístupněných objektů, případně není téma výstavy pro nás zajímavé nebo jsme si danou lokalitu chtěli užít za příznivějšího počasí. A pak nás napadlo, že jsme již mnoho let nebyli v Klatovech. 

Sychravé počasí přímo nahrávalo návštěvě katakomb. Expozice byla před několika lety nově rekonstruována, takže matné vzpomínky z dob minulého režimu rychle vzaly za své. Současná podoba je mnohem důstojnější, rozhodně nejde o morbidní záležitost, jsou zpřístupněny nové prostory a kromě mumifikovaných těl zde máte možnost poznat i historii jezuitského řádu. Ten si dost možná spojíte především s Jiráskovým Temnem, respektive s fanatickým paličem knih Koniášem. Na toho však zapomeňte, jezuité přinesli do Klatov  vzdělanost, v průběhu 17. a 18. století zde vybudovali rozsáhlý komplex zahrnující kolej, kostel, seminář a gymnázium. Jezuitští badatelé se rovněž podíleli na rozvoji přírodních věd, jako např. lékárníci či misionáři, kteří za svého působení v exotických zemích rozšířili poznání botaniky a biologie. Věnovali se i projektům v oblasti astronomie, fyziky a matematiky.

Ve vitrínách si prohlédneme dobové listiny i historické předměty, zhlédneme dokument o restaurování mumií a podíváme se do míst, kde se nachází cisterna na vodu a kudy se do původně nepřístupných krypt spouštěly dubové rakve se zesnulými.

Důmyslný ventilační systém katakomb, ústící až na střeše kostela, zajišťoval víceméně stálou teplotu a vlhkost a způsobil vysychání těl a jejich přirozenou mumifikaci. Za ideálních podmínek tento proces trvá zhruba 3 měsíce a váha dospělého člověka se pak pohybuje podle okolností od 5 do 10 kg.

Bohužel při opravách kostelní střechy počátkem minulého století došlo k narušení větracích otvorů a šachet, což ovlivnilo prostředí ve sklepích a na 140 mumií se rozpadlo. Dnes tak můžeme v prosklených rakvích vidět 37 uložených těl.

Rádi využíváme kombinované vstupenky Katakomby a pavilonu skla PASK, neboť výstava skla rakouského sběratele je druhým bodem našeho zájmu. PASK se nachází v zahradě vedle Vlastivědného muzea kousek od náměstí. Samotný pavilon je zajímavou architektonickou perlou a co teprve vystavené secesní sklo! Jde o produkci šumavské sklárny Lötz, která se nacházela v Klášterském Mlýně nedaleko Kašperských Hor. Koncem 19. a počátkem 20. století zde vznikaly úžasné kousky nejrůznějších tvarů, barev a dekorů. V řadě případů jde o unikáty, které dnes již neumíme napodobit.

I když mrholí, projdeme se alespoň centrem města a parčíky, kterého ho spolu s hradbami ze 13. století obepínají. V předvánočním čase jsou otvírací doby poněkud omezené, ale v sezoně je možno navštívit například prohlídkové okruhy Jezuitský a Arciděkanský kostel nebo barokní lékárnu U Bílého jednorožce. Určitě se vyplatí vystoupat 226 schodů na Černou věž, odkud je krásný výhled na město i panorama Šumavy. A pokud se do Klatov vypravíte v červenci, patrně vám neunikne výstava karafiátů, které zde, v neuvěřitelných barevných kombinacích, již téměř 200 let pěstují zdejší zahrádkáři a zahradníci. Díky této rostlině jsou Klatovy známy po celé Evropě jako město karafiátů.

Na rozkvetlé záhony si budeme muset ještě nějaký čas počkat,  a tak se plni dojmů vracíme domů. Kolem nás ubíhá zádumčivá krajina a holá pole, já však mám stále před očima skvosty vzešlé z rukou šumavských sklářských mistrů.

IKE - čtenářka
ChytráŽena.cz